V pátek 17. ledna 1969 informoval denní tisk o upálení Jana Palacha jen váhavě. Přednost dostalo zpravodajství ze čtvrtečního plenárního zasedání ÚV KSČ. Palach umíral na klinice v Legerově ulici a tady ho v pátek navštívil i jeho bratr Jiří, který po čtyřiceti letech na tento den zavzpomínal pro časopis TÝDEN a server TÝDEN.CZ
ČTĚTE TAKÉ SPECIÁL Pochodeň číslo 1
Motiv činu se vyšetřuje
Šéfredaktoři československých deníků si ve čtvrtek večer nebyli jisti, proč se student Jan Palach pokusil upálit. Dopisy redakcím novin, v nichž Palach svůj čin vysvětloval, totiž ještě ležely na pražské hlavní poště, kam je student filozofické fakulty odnesl chvíli před svým činem. A teprve pozdě večer našli jeho spolužáci ze studentské koleje koncept téhož dopisu v Palachově skříni. V pátečním vydání novin se tak objevila pouze agenturní zpráva ČTK. Ta vyšla ve stejném znění ve většině titulů. V Rudém právu se dokonce sdělení o činu Jana Palacha dostalo pouze na závěr rubriky "Z černé kroniky". První zpráva černé kroniky přitom informovala o tragickém úmrtí třiačtyřicetiletého slovenského elektrikáře, který se ve čtvrtek 16. ledna zabil po pádu do devět metrů hluboké jámy ve Východoslovenských železárnách.
Informace o Janu Palachovi na závěr rubriky měla jen pár vět: "Městská správa veřejné bezpečnosti v Praze sděluje, že ve čtvrtek kolem patnácté hodiny se těžce popálil 21letý student filosofické fakulty v Praze J.P. Na Václavském náměstí se polil dosud neznámou hořlavinou, zapálil na sobě oděv a přivodil si těžké popáleniny. Rychlým zákrokem dispečera Dopravního podniku byl oheň na studentu uhašen. Záchranná služba odvezla studenta do nemocnice k ošetření. Motiv činu se vyšetřuje."
Šokující zpráva ve vlakuMalé zprávy v novinách si přesto všimla Palachova maminka. Jak vypráví Jiří Palach, Janův bratr, v pátek 17. ledna ráno vyjela jejich maminka do Prahy, aniž zatím tušila, co se stalo. "V pátek ráno jsem jel pro maminku do Všetat. Sháněl jsem ji v kiosku na nádraží, v němž prodávala, ale její kolegyně tvrdila, že si máma vzala volno a jela za Jendou do Prahy. Prý byli domluveni, že mu koupí něco na sebe. Ve vlaku si maminka sedla naproti pánovi s novinami a zahlédla malou zprávu o Janově upálení. Pak zkolabovala," vypráví Jiří Palach (67), který dnes žije v Kamenickém Šenově.
Dubček a Jakeš konsolidují
Prolistujme si tehdejší Rudé právo a připomeňme si, jaké zprávy považovala redakce v pátek 17. ledna za nejdůležitější. Největší díl novin byl věnován zpravodajství ze čtvrtečního plenárního zasedání ÚV KSČ. Z referátu už dýchal "kremelský mráz", schématický text dokazoval, že v Československu se naplno rozbíhala normalizace, proti které se tak odvážně postavil právě Jan Palach.
První tajemník ÚV KSČ Alexander Dubček v úvodním referátu plenárního zasedání pohovořil jako kovaný konsolidátor poměrů, když vyzval "k dalšímu upevňování vedoucí úlohy strany". Slovo dostal i Milouš Jakeš, který zdůraznil "nutnost upevňování stranické jednoty" a vybízel k nápravě "negativních jevů ve straně".
Další hlavní text na titulní straně líčil kosmický let sovětské orbitální stanice Sojuz 5. Některé zprávy v pátečním vydání alespoň naznačovaly, že vše z výdobytků svobodného Pražského jara není ztraceno. V textu pod titulkem "U vojenského soudu na Pankráci pokračovalo líčení s bývalými příslušníky StB" Rudé právo popisovalo soudní líčení s estébáky, kteří měli po únoru v roce 1948 zlikvidovat několik obyvatel Žatce a tajně je pohřbít na tamním židovském hřbitově.
Jiří Palach: "Jeníčku, cos to udělal?"
V pátek 17. ledna Jiří Palach také navštívil těžce zraněného bratra. Stačil si s ním v nemocnici vůbec něco říct?
"Jedinou větu. Více jsem ho v tom stavu nechtěl trápit. Jen jsem řekl: - Jeníčku, cos to udělal? A on odpověděl něco v tom smyslu, že člověk potřebuje k životu prostor," vzpomíná Jiří Palach.
ČTĚTE TAKÉ: Jiří Palach: Bratr před činem nic nenaznačil
Repro: Ivan Motýl