Nově jmenovaný guvernér České národní banky Aleš Michl řekl, že na svém prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb. Prezident Miloš Zeman jej ve středu jmenoval do funkce. V ní od července nahradí Jiřího Rusnoka, kterému končí druhý mandát a nemůže být znovu jmenován. Michl je členem bankovní rady od prosince 2018.
"Od července, kdy budu vést bankovní radu, předpokládám, že inflace bude dále rekordně vysoká, kolem 15 procent. Hlavní cíl bude ji navrátit na dvě procenta. Předpokládám, že to bude trvat dva roky," uvedl při jmenování Michl.
Inflace je podle něj převážně dovezená, především přes vyšší ceny energií. Předpokládá, že sazby budou v té době na takové úrovni, aby krotily případnou poptávkovou inflaci. "Předpokládám, že navrhnu na svém prvním zasedání, které povedu v létě, určitou stabilitu sazeb. Vyhodnotíme poté dopady dosavadní měnové politiky a další indikátory přicházející z ekonomiky a po určité době se rozhodneme, co dál, "dodal.
"Tvrzení, že inflace byla způsobena primárně válkou na Ukrajině, bohužel kulhá na obě nohy, protože dvouciferné inflace bylo dosaženo již před válkou," řekl prezident. V boji proti inflaci má ČNB podle Zemana nezastupitelnou roli a existují dvě skupiny ekonomů s výrazně odlišnými názory. Jedna skupina inflaci označuje jako poptávkovou a jako řešení vidí zvyšování úrokových sazeb. "Druhá skupina mluví o nákladové inflaci a v takovém případě je zvyšování úrokových sazeb nákladem svého druhu a k inflaci přispívá," řekl.
Podle Zemana je nutné s respektem naslouchat oběma skupinám. "Zdá se, že se v poslední době skutečně překlápí úrokové sazby z nástroje brzdění inflace v nástroj jejího posilování," řekl. Zmínil, že rostou ceny energií, potravin a řady dalších komodit.
"Z důvodů výše uvedených jsem se rozhodl jmenovat guvernérem člověka, který měl kritický postoj ke zvyšování úrokových sazeb. Nepřál bych si, aby došlo k razantnímu poklesu úrokových sazeb, ale na na druhé straně se domnívám, že v současné situaci neexistují dostatečné důvody k jejich dalšímu zvyšování," dodal.
Na konci června kromě Rusnoka končí šestiletý mandát viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a členovi bankovní rady Vojtěchu Bendovi. Zeman může přitom Nidetzkému a Bendovi jejich mandát prodloužit, ale jmenovat místo nich i úplně nové členy rady. Zároveň musí jmenovat nového člena sedmičlenné rady za Rusnoka.
Michl s dalším členem rady Oldřichem Dědkem nejsou v současnosti příznivci zvyšování sazeb, přičemž jsou v tomto názoru v bankovní radě v menšině. Prezident ale může svými kroky ohledně jmenování dalších členů poměr hlasování v bankovní radě podle ekonomů obrátit.
