O azyl v Česku v loňském roce požádalo 1475 cizinců, což bylo o 50 méně než v roce 2015. Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, kteří podali 506 žádostí. Následovali občané Iráku se 158 žádostmi. Na třetím místě byli občané Kuby s 85 žádostmi. Vyplývá to z aktuálních statistik, které zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.
Ukrajinci tvoří dlouhodobě největší část žadatelů o azyl. Loni však počet žadatelů z této země proti roku 2015 klesl o 188. Počet žadatelů o azyl z Iráku naopak meziročně vzrostl o 120. Vzestup lze přičíst projektu na přesídlení křesťanských uprchlíků z Iráku, který loni začal a do země díky němu přijelo 89 uprchlíků. Vláda však program zrušila poté, co část běženců odešla do Německa a část zpět do rodné země.
Meziročně klesl také počet Kubánců žádajících o azyl, a to o 43. Na dalších místech se umístili žadatelé z Číny, Vietnamu, Arménie, Ruska, Gruzie a Ázerbájdžánu. Českým úřadům podali od 49 do 68 žádostí.
Z žebříčku deseti nejčastějších národností loni vypadli občané Sýrie, o nichž se mluvilo zejména v souvislosti s migrační krizí. V roce 2015 přitom byli druhou nejpočetnější skupinou se 134 žádostmi o tuzemský azyl.
V roce 2016 podle statistik ministerstva získalo azyl 148 lidí, dalších 302 dostalo doplňkovou ochranu, která se na rozdíl od azylu uděluje na předem stanovenou dobu. Převážně ji získávají lidé, kteří nedostali azyl, ale v případě návratu domů jim nyní hrozí nebezpečí. V 959 případech tuzemské úřady azyl neudělily nebo řízení zastavily. Dalších 773 žádostí čekalo na konci roku na vyřízení.
V letech 2010 až 2013 se pohyboval počet žadatelů pod tisícovkou, v posledních třech letech naopak tuto hranici překonal. Dříve ale nebylo výjimkou ani několik tisíc žadatelů ročně. Extrémní byl rok 2001 s více než 18 tisíci žádostmi.
