Kulturní památka
O hrobech na Vyšehradě by měla rozhodovat komise

Pro národní pohřebiště na Vyšehradě by měla platit jiná pravidla než pro ostatní hřbitovy v Praze. Správa pražských hřbitovů (SPH) chce zřídit komisi odborníků, která by rozhodovala o tom, kdo bude na Vyšehradě pohřben nebo který hrob bude možné dál pronajímat. Návrh zásad pro nakládání s hrobovými místy na Vyšehradském hřbitově už leží na pražském magistrátu.

"Chceme, aby se na Vyšehrad vztahovala trochu jiná pravidla. Je to národní pohřebiště. Jakékoli nakládání s hroby by už nebylo na rozhodnutí jednoho úředníka, to jest ředitele správy hřbitovů, ale rozhodovali by o tom odborníci," vysvětlil ředitel SPH Martin Červený. Nová pravidla by měla zamezit spekulacím s hrobovými místy, jako se dělo v minulosti.

Komise by měla být složena ze zástupců Národního památkového ústavu, Národní kulturní památky Vyšehrad a Národního muzea, mohli by v ní být i zástupci Spolku Svatobor, Klubu za starou Prahu nebo Matice české. "Když zemře významná osobnost a někdo vznese požadavek, aby byla na Vyšehradě pohřbena, měla by o tom rozhodovat tato skupina," uvedl ředitel.

Červený předpokládá, že komise by rozhodovala i o neproplacených a zchátralých hrobech, o které není zájem ani v projektu adopcí a které by tak mohly být nabídnuty veřejnosti. Podle nových zásad by mohla být místa vydražena pouze formou veřejných aukcí. "Zájemce by musel nabídnout nějakou zajímavou částku. Jestliže se na černém trhu účtovalo za hrobky a hroby statisíce až miliony, tak tentokrát by to neúčtoval kameník nebo spekulantská firma, ale správa hřbitovů, respektive Praha, která by zajistila, aby se peníze vrátily do hřbitova," uvedl Červený.

Návrh nových pravidel už má na stole nový radní pro sociální oblast Martin Dlouhý (TOP 09), na konci prázdnin by se mohl dostat do rady hlavního města. 

Vyšehradský hřbitov, součást národní kulturní památky, je od 19. století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Jeho součástí je i společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností - Slavín. Podle věnovací listiny z roku 1889 byl Slavín určen "k ukládání nejpřednějších, o vzdělanost, pokrok a blahobyt drahého národa českého vynikajícím způsobem zasloužilých mužů". Tuto funkci postupně přejímal celý hřbitov, kterému se proto říká národní pohřebiště. Své hrobky tu mají také některé staré pražské rodiny.