Rusové se podle místních médií těší na celkové oteplení vztahů s Washingtonem. Americké noviny uvažují spíš o tom, jaký vliv bude mít podpis pražské dohody na jaderné strategie Severní Korey a Íránu. Věnují se také ratifikačnímu boji, který Obamu teprve čeká.
Ruské oficiální ohlasy na pražskou smlouvu jsou zatím výlučně kladné, experti však upozorňují, že s výjimkou strategického odzbrojování spolupráce mezi Moskvou a Washingtonem dosud pokulhává. "Je to historická událost, krok k odzbrojení," uvedla zpravodajská televize Rossija 24, než přenechala prostor prezidentům Dmitriji Medveděvovi a Baracku Obamovi. "Pražská dohoda má klíčový význam pro světovou bezpečnost," zdůraznil První kanál.
"Moskva se pyšní tím, že jako za někdejších dob se na rovnoprávných podmínkách domluvila s Američany na jaderném odzbrojení, a chce doufat, že vztahy s USA jsou od této chvíle na vzestupu," napsal list Kommersant.
Nová smlouva START o částečném jaderném odzbrojení mezi Spojenými státy a Ruskem podle deníku The Wall Street Journal odráží myšlení studené války. Dohoda se prý tváří, jako kdyby největší hrozbou současného světa byl americko-ruský jaderný konflikt, a ne jaderné ambice států, jako je Írán nebo Severní Korea. Obamova snaha o jaderné odzbrojení tak podle listu není příliš praktická.
Deník zpochybňuje představy amerického prezidenta Baracka Obamy, že příklad nové odzbrojovací dohody přiměje Teherán či Pchjongjang k opuštění jejich nukleárních programů. Pokud podle něj v minulosti něco přispívalo k nešíření jaderných zbraní, byla to síla jaderného deštníku Spojených států, na nějž se ostatní země mohly spolehnout.
Jisté obavy z nové odzbrojovací dohody v deníku The New York Times vyjádřil například i Thomas Mahnken, který v předchozí administrativě působil v Pentagonu a nyní učí na vysoké škole, zase upozornil, že existence jaderných zbraní paradoxně zabránila dalšímu celosvětovému konfliktu. "Byť jsou nukleární zbraně strašlivé, desetiletí bránily válce velkého rozsahu. Nejsem tak úplně nadšený z toho, že svět zase bude bezpečný pro konvenční válku," řekl deníku The New York Times.
Zastánci jaderného odzbrojení naopak nová smlouva mezi Spojenými státy a Ruskem zklamala jako málo ambiciózní. "Pomalé snížení na 1550 rozmístěných strategických jaderných zbraní příliš nedává smysl. Myslím, že nehledě na Rusy jsme klidně mohli jít pod 1000," míní John Isaacs z organizace Rada pro svět, ve kterém se dá žít (Council for a Livable World).
Ratifikaci hrozí zpoždění
New York Times upozorňují, že Obama k ratifikaci smlouvy bude potřebovat nejméně osm republikánských hlasů. A to může být před listopadovými volbami do Kongresu problém, protože politická scéna je v současné době výrazně rozdělená. Bílý dům chce smlouvu ratifikovat do konce roku.
USA a Rusko by podle smlouvy měly do sedmi let snížit počty rozmístěných strategických jaderných hlavic na 1550 z 2200 domluvených v moskevské smlouvě o omezení strategických útočných zbraní, kterou v roce 2002 podepsali tehdejší prezidenti Vladimir Putin a George Bush. Počet rozmístěných nosičů, tedy těžkých bombardérů, raket a ponorek, by měl klesnout na 700, státy mohou disponovat dalšími 100 nerozmístěnými kusy této techniky.
Barack Obama zveřejnil dva dny před podpisem smlouvy o omezení jaderného arzenálu s ruským prezidentem Medveděvem svou novou jadernou strategii. Jadernému odzbrojení se má věnovat i summit ve Washingtonu, který začne příští týden. Zúčastní se ho představitelé 47 zemí světa.
Foto: ČTK, Lucie Pařízková
