V trestním řízení ani u hlavního líčení nebyl proveden jediný důkaz, který by usvědčil Janu Nagyovou z trestných činů uvedených v obžalobě, řekl ve čtvrtek u pražského městského soudu její obhájce Josef Bartončík. Soudu navrhl, aby ženu osvobodil. Soudce Jan Šott avizoval, že rozhodnutí v případu vynese zřejmě v pondělí, ve čtvrtek a v pátek budou pokračovat závěrečné řeči.
Závěrečnou řeč nyní přednáší obhájce bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) Eduard Bruna. Po něm by měl přijít na řadu Babišův druhý advokát Michael Bartončík a oba obžalovaní. Babiš soudu řekl, že jeho závěrečná řeč bude trvat asi tři hodiny, Nagyová odhadla své prohlášení na asi půlhodinu. Šott následně řekl, že rozsudek vynese zřejmě v pondělí, podrobnosti upřesní v pátek.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch navrhl Babišovi i Nagyové tříleté podmínky s odkladem na pět let, jde o nejpřísnější podmíněný trest, který lze uložit. Pro Babiše chce i peněžitý trest deset milionů korun, pro Nagyovou pak půl milionu korun.
Důkazy, které pražský městský soud provedl, podle Josefa Bartončíka vyvracejí obžalobu, podle které se Nagyová dopustila poškození finančních zájmů EU a dotačního podvodu. Advokát soudu řekl, že obžaloba má zásadní vady. Upozornil na znalecké posudky, ke kterým znalci vypovídali ve středu. Znalci v nich mimo jiné uvedli, že areálu Čapí hnízdo v letech 2008 až 2010 nekonkurovaly žádné další společnosti patřící pod Agrofert. Proti posudkům se ve své závěrečné řeči vymezil žalobce. "Neexistuje žádný důkaz opaku a ani obžaloba se o zajištění důkazu o opaku nijak nesnažila," zdůraznil Bartončík.
"Na mne celé vyšetřování působí ve stylu zásady - nevíme, co je špatně, ale musíme něco najít," řekl obhájce. Dosud podle něj neexistuje jednoznačný právní názor na to, jestli je propojení přes rodinné příslušníky problematické při určování toho, zda je společnost malým a středním podnikem.
Obhájce odmítl tvrzení státního zástupce, že by Nagyová při žádání o dotaci záměrně zamlčela, že má společnost Farma Čapí hnízdo přístup k penězům Agrofertu. Podmínky pro podání žádosti podle něj žádnou takovou povinnost neobsahovaly. Závěr, že by Nagyová zamlčela podstatné údaje, které by měly na přiznání a vyplacení dotace vliv, je podle Bartončíka neplatný.
Bartončík také upozornil na zásadu retroaktivity, tedy na fakt, že skutek je trestný jen v případě, že jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán. Žádost o dotaci Nagyová podala v únoru 2008, trestný čin byl ale do zákoníku zaveden až později. Podle Šarocha se ale počítá i to, že Nagyová později žádala o vyplacení už přiznané dotace.
Obžaloba tvrdí, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun.
