Zadluženost domácností
Objem úvěrů na bydlení po dlouholetém růstu ve 4. čtvrtletí nepatrně klesl

Objem úvěrů na bydlení činil na konci loňského roku 2,62 bilionu korun, po dlouholetém růstu zaznamenal ve čtvrtém čtvrtletí pokles o 5,8 miliardy korun, tedy o 0,2 procenta. Objem úvěrů na spotřebu vzrostl na 532 miliard korun. Zadlužení obyvatelstva činilo 3,15 bilionu korun, meziročně bylo vyšší o 181,3 miliardy. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací, které ve čtvrtek společnost CRIF - Czech Credit Bureau zveřejnila na tiskové konferenci.

I přes pokles v posledním čtvrtletí se meziročně objem úvěrů na bydlení zvýšil o šest procent, což je ale výrazně méně než v předchozích letech. Postupné zpomalování hypotečního trhu bylo znatelné již od prvního čtvrtletí. Zároveň klesl počet klientů, kteří čerpali úvěr na bydlení, o dvě procenta na 1,084 milionu.

"Pokles nových úvěrů na bydlení je tak výrazný, že splátky stávajících úvěrů překonají objemy nově poskytnutých hypoték, celkové zadlužení domácností se tak aktuálně snižuje. Při porovnání meziroční změny ještě roste objem dluhu, ale předpokládáme, že zpomalení zadlužování domácností bude dále pokračovat," uvedl výkonný ředitel Nebankovního registru Jiří Rajl.

"Důvodem poklesu zájmu lidí o hypoteční úvěry je nárůst úrokových sazeb, stále poměrně vysoké ceny nemovitostí a také obezřetnost a neochota se zadlužovat v nejisté ekonomické situaci. Navíc ne každý v dnešní době dosáhne na podmínky hypotéky," dodala výkonná ředitelka Bankovního registru Lenka Novotná.

Objem krátkodobého dluhu ke konci roku 2022 činil 532 miliard korun, meziročně tak narostl o 6,8 procenta. Poprvé od konce roku 2019 je tak dynamika růstu dluhu na spotřebu vyšší než u dluhu na bydlení. Objem dluhu na spotřebu se zvýšil ve všech krajích, nejvíce v Praze, kde meziročně vzrostl o 9,5 procenta. Nejméně pak v Karlovarském kraji, kde vzrostl o 4,5 procenta.

Počet klientů s krátkodobým dluhem se loni proti předchozímu roku zvýšil o 0,9 procenta na 2,283 milionu. Průměrná částka dluhu připadající na jednoho klienta se zvýšila o 5,8 procenta na 233 tisíc korun.

Spolu se snižující se poptávkou po hypotečních úvěrech klesá i nesplácená částka dlouhodobého dluhu. Meziročně se snížila o téměř 15 procent na 4,9 miliardy korun. Ještě v roce 2019 šlo o téměř dvojnásobek, před deseti lety pak dlužníci nespláceli 3,5násobek této částky.

Objem nespláceného krátkodobého dluhu se meziročně zvýšil o 3,6 procenta na 22,87 miliardy korun. Snížil se však počet klientů, kteří mají problém s jeho splácením, a to o 1,9 procenta na 172 500. Průměrná nesplácená částka krátkodobého dluhu na jednoho klienta se zvýšila o 5,5 procenta na 132 500 korun.

"Objem nesplácených úvěrů v první polovině roku lehce poklesl, pak se ale trend začal znovu zhoršovat. Snížení počtu rizikových klientů může být bráno pozitivně, zároveň to ale znamená vyšší nesplácenou částku na jednoho dlužníka, což může být potenciálním problémem," upozornil Rajl.