Obranné systémy USA a NATO se mají doplňovat

Americký systém ochrany před raketami dlouhého doletu má být provázán se systémem obrany proti střelám krátkého a středního doletu, který buduje Severoatlantická aliance. Senátorům to ve středu řekla ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU-ČSL). Uvedla to na společném jednání senátních výborů k možnosti umístění radarové části protiraketové základny USA na českém území.

"NATO se nyní soustřeďuje na vývoj a výstavbu systému obrany proti balistickým střelám krátkého a středního doletu, což Spojené státy považují za správné, protože tato 'dělba odpovědnosti' by měla být zachována a systémy by se měly vzájemně doplňovat a posilovat," uvedla ministryně.

Její slova potvrdil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, podle něhož NATO v Itálii staví obdobné zařízení proti raketám středního a krátkého doletu. Kolem roku 2012 by podle ministra oba systémy měly být natolik připraveny, aby byla chráněna podstatná část evropského území. Schwarzenberg podotkl, že v okolních zemích se po důkladnější debatě mírní kritika umístění základny. "Pozvolna rozpoznávají, že to má svou důležitost a má svou nutnost," dodal.

Premiér Mirek Topolánek (ODS) uvedl, že umístění radaru USA by zvýšilo bezpečnost země. Americký radar by podle něj do Česka mohl přinést další investice do vzdělání, výzkumu nebo vývoje. Vláda bude podle něj usilovat o nové vyjednání smlouvy s USA o ochraně investic.

Obtížná jednání

Topolánek zopakoval, že vyjednávání s USA by mohlo trvat přibližně devět až 12 měsíců, jejich první kolo by se mělo uskutečnit 10. a 11. května v Praze. "Jedna věc je jasná. Jednání během příštích devíti měsíců asi bude dosti tuhé. My máme své představy, Američané mají svoje představy. Musíme naše zájmy jasně prosadit," uvedl Schwarzenberg.

Také Topolánek zdůraznil, že radar ve vojenském újezdu Brdy by se měl v budoucnu stát součástí připravované protiraketové obrany NATO. Podle vicepremiéra Alexandra Vondry (ODS) je třeba v NATO udržet transatlantickou soudržnost a zamezit nebezpečí, že se Američané stáhnou do vlastní obranné ulity.

Topolánek si myslí, že v souvislosti s radarem koluje v Česku několik fám. Podle Topolánka totiž není pravda, že by radar byl napájen jaderným reaktorem. "Bude napojen na běžnou rozvodnou (elektrickou) síť," uvedl. Premiér zdůraznil, že radar neohrozí zdraví obyvatel. Parkanová uvedla, že kromě politiků by měly otázku radaru vysvětlovat lidem experti na zdravotnictví či životní prostředí.

Proti radaru se podle očekávání postavili představitelé ČSSD, která vybudování americké základny není příliš nakloněna. Požaduje kvůli tomu vypsat referendum stejně jako KSČM, která přítomnost amerických vojáků v ČR striktně odmítá. Jednání v Senátu se uskutečnilo jen pár dní před cestou poslanců a senátorů za radarem americké protiraketové obrany na Marshallových ostrovech.

Politici místo lidí

Premiér Mirek Topolánek ve středu řekl, že o výstavbě radarové základny v Česku by měli rozhodnout politici, a nikoli občané v referendu. Uvedl to na společném jednání senátních výborů k možnosti umístění radarové části protiraketové základny USA na českém území.

Topolánek se domnívá, že zákonodárci a poslanci jsou z odborného hlediska dostatečně kvalifikovaní pro to, aby o umístění radaru rozhodli. "Jsou poslanci mimo jiné proto, že jim lidé v jejich volebním obvodu, okrsku nebo kraji svěřili odpovědnost rozhodovat. A nikdo od nich neočekává, že se této zodpovědnosti zbaví a skryjí se za rozhodování ještě větších laiků, lidí, kteří nikdy nebudou mít tolik informací," řekl premiér.

Premiér zdůraznil, že rozhodování o radaru nebude jednoduché. "Myslím si, že jsme na správné straně. Jsme na straně těch, kteří nepodléhají appeasementu, kteří nechtějí za sebe nechat rozhodovat druhé," dodal.

Náčelník generálního štábu Vlastimil Picek uvedl, že radar v Brdech budou chránit české stíhačky gripen. "Bude tam posádka od 150 do 200 lidí, kteří budou mít pouze lehké pěchotní zbraně," dodal. Ministryně obrany Vlasta Parkanová zopakovala, že základna by měla mít rozlohu asi 30 hektarů.

I přes souhlas se zahájením jednání zatím není jisté, že radar skutečně bude v Česku stát. Ve vládní koalici se rýsují názorové rozdíly. Zatímco ODS a lidovci jsou pro umístění radaru v Česku, zelení váhají a chtějí do projektu více zapojit NATO a EU. Se stavbou základny nesouhlasí také většina opoziční ČSSD, která žádá referendum. Ostře proti stavbě základny jsou komunisté.

Foto: Jan Zatorsky