Životní prostředí
Odklon od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, míní Brabec

Scénář odklonu od uhlí v roce 2033 lze technicky zvládnout, bylo by to ale dražší. I při variantě doporučené Uhelnou komisí, která počítá s koncem uhlí v roce 2038, možná Česko přestane využívat uhlí pro výrobu tepla a elektřiny mnohem dříve. Uhelná komise by měla nadále fungovat. V rozhovoru to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Brabec 31. ledna vyrovná rekord v délce vedení jednoho resortu, v čele ministerstva životního prostředí je od roku 2014. Vláda bude o doporučeném scénáři konce uhlí jednat v pondělí. Komise v prosinci volila mezi roky útlumu 2033, 2038 a 2043.

"Já bych byl, a je to logické z pohledu ministra životního prostředí, pro ten bližší rok 2033," uvedl Brabec. Pro nejrychlejší ze tří scénářů také zvedl ruku při prosincovém hlasování komise. Výsledek nadcházejícího jednání vlády Brabec nechtěl odhadovat. Někteří ministři nicméně v posledních dnech uvedli, že preferují odklon od uhlí už v roce 2033.

"Rok 2033 by šel technicky také zvládnout, ale bylo by nutné vynaložit výrazně vyšší investice. Odhaduje se možná o 150 miliard korun více. Na to, aby se zdroje, které postupně nahradí zdroje uhelné, udělaly rychleji," řekl ministr. Dodal, že volba scénáře, který počítá s rokem 2038, vycházela i z toho, že dostavba Dukovan bude trvat zřejmě déle.

"Nemáme moře, tak pro nás mají obnovitelné zdroje energie (OZE) určité limity. Nebudeme v situaci jako Švédsko, Norsko či Německo, kde jsou největší větrníky na moři nebo na pobřeží," poznamenal Brabec. Podle jeho slov se také málo mluví o tom, že zásadní snížení uhelných zdrojů nastane během deseti let. Uhlí podle něj už přestává být konkurenceschopné z důvodu ceny emisních povolenek i proto, že řada bank přestává být ochotna financovat společnosti, které těží, nebo spalují uhlí.

"A to znamená, že Česká republika musí být připravena na to, že to (konec uhlí) může nastat dřív. Ale vždy je to výslednice požadavků a priorit z hlediska soběstačnosti - jako země se nesmíme dostat do situace, že bychom byli nějak významně závislí na dovozu elektrické energie," upozornil. Připomněl také, že v Česku je široké zastoupení systému centrálního zásobování a teplárny často využívají uhlí. Podle Brabce tak potřebují čas na změnu palivové základy. S tím jim má pomoci například Modernizační fond, který resort v současnosti rozjíždí.

Brabec také chce, aby činnost Uhelné komise pokračovala minimálně další rok. Doufá, že vláda návrh podpoří. "Je tam řada věcí, které je potřeba technicky dopřesnit. Třeba ohledně dopadů na jednotlivé uhelné regiony, kde komise vzala v úvahu řadu věcí, ale detail není úplně rozpracován," popsal. Podle Brabce by se měla komise zabývat i postupem odstavování uhelných elektráren podle jasných kritérií. "Je přirozené, že je zájem, aby nejdříve byly odstavovány ty nejšpinavější. Ty věci jsou navrženy, ale nejsou zcela dokončeny," podotkl.

Na dotaz ohledně prosincového vystoupení ekologů z komise Brabec řekl, že z toho neměl radost. "Zástupci Zeleného kruhu Jiří Koželouh a Jan Rovenský oznámili odchod z komise po finálním hlasování. Nesouhlasili s doporučenou variantou, která je podle nich příliš pomalá. Výhrady měli i k jednání komise. Oba byli velmi platnými členy komise a pracovních skupin. Pokusíme se je nahradit, přizveme další lidi, kteří se zabývají například OZE," uzavřel Brabec.