Milionové odškodnění za neprokázané obvinění v případu údajných vražd šesti pacientů v Rumburku, které má získat zdravotní sestra Věra Marešová, je jen jedním z podobných případů kompenzace. Ministerstvo spravedlnosti každoročně eviduje kvůli nezákonnému trestnímu stíhání, které zahrnuje i nezákonný pobyt ve vazbě, několik stovek až tisíc žádostí, vyhoví ale jen menší části žadatelů, milionové částky jsou přitom výjimečné.
Do roku 2012 se rozhodování soudů v otázce odškodňování za nezákonnou vazbu různilo. V únoru 2012 uvedl Nejvyšší soud (NS) ve sjednocujícím stanovisku, že přiměřené odškodnění za vazbu činí 500 až 1500 korun za den. Stanovené rozmezí je orientační a soudy musejí vždy zvážit konkrétní okolnosti. Podobným způsobem se NS vyjádřil k odškodnění za dlouhé trestní řízení, zde však nestanovil částku. NS také stanovil kritéria pro náhradu nemajetkové újmy způsobené nedůvodným trestním stíháním.
Jednu z nejvyšších částek, 5,95 milionu korun, získal od státu kurdský lékař a podnikatel Yekta Uzunoglu, který v polovině 90. let strávil dva a půl roku ve vazbě kvůli obviněním z údajných podvodů, přípravy vraždy a mučení. Trestně stíhán byl téměř 13 let, soudy jej ale nakonec zprostily všech obvinění. Uzunoglu kvůli svému stíhání a vazbě požadoval po ministerstvu spravedlnosti mnohamiliardové částky.
Verdikt o milionovém odškodném padl i letos v květnu, kdy Městský soud v Praze pravomocně rozhodl, že stát musí mužům dříve označovaným jako Zádamského gang doplatit dohromady více než osm milionů korun a úroky z prodlení za nezákonnou vazbu a stíhání. Dvanáct mužů chtělo ještě dalších 30 milionů, tyto nároky však soud zamítl. Ministerstvo spravedlnosti už před letošním verdiktem údajným členům gangu na odškodnění celkově vyplatilo 4,3 milionu korun.
V únoru 2013 rozhodl soud, že ministerstvo spravedlnosti má vyplatit Janu Šafránkovi 4,88 milionu korun za to, že byl odsouzen za znásilnění, které nespáchal. V roce 2011 pak například pražský městský soud rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zaplatit spolumajiteli kolínského lihovaru Jaromíru Janatovi 900 tisíc korun. Odškodné bylo za nezákonnou vazbu, ve které Janata strávil v roce 2006 kvůli podezření v kauze biolíh dva měsíce.
Vysokého odškodnění - v součtu téměř deset milionů korun - se dožadovali i bývalí poslanci za ODS Marek Šnajdr, Ivan Fuksa a Petr Tluchoř. Stíháni byli v kauze takzvaných trafik, tedy v jednom z případů kolem někdejší šéfky kabinetu premiéra Jany Nagyové. Nejvyšší soud ale dospěl k závěru, že exposlanci jsou kvůli indemnitě vyňati z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, a nelze je tedy trestně stíhat. V březnu 2015 se ministerstvo dohodlo na ukončení sporu, exposlanci dostali odškodné v rozmezí 507 tisíc až 847 tisíc korun.
