Kdyby Královopolští odstranili pomník nad hrobem vojáků Rudé armády v Brně, porušili by tím podle ruské strany mezistátní úmluvy a Rusové by takové kroky vnímali jako nepřátelské. Generální konzulát Ruské federace v Brně to v pondělí ČTK sdělil v písemné zprávě. Debatu nad budoucností památníku vyvolal místostarosta městské části René Pelán. V listech radnice označil pomník za "monstrum" a vyzval ke kultivaci prostoru.
Pomník označující hrob padlých vojáků stojí v Králově Poli vedle kostela Nejsvětější Trojice. Má podobu kamenné pyramidy, na níž je nápis v azbuce, že na místě je pohřbeno 326 vojáků Rudé armády padlých v bojích za osvobození Brna. Záhon macešek vedle stylizuje hrob. Pelán navrhoval památník odstranit a umístit tam místo něj "bludný kámen s textem Na památku všem obětem druhé světové války".
Ruský zastupitelský úřad s tím nesouhlasí. V odpovědi na dotaz ČTK uvedl, že "ohledně snah některých komunálních politiků a pseudohistoriků zkreslit dějiny a očernit Rudou armádu" zdůrazňuje, že "kroky směřující k odstranění a zneuctění památníků padlých sovětských vojáků by byly vnímány ruskou stranou jako nepřátelské".
Vítězství ve druhé světové válce bylo podle Rusů dosaženo za cenu obrovských obětí. "Právě proto jsou pro nás absolutně nepřijatelné pokusy v řadě zemí (věříme, že se to netýká České republiky) přepisovat historii války a zkreslovat význam vítězství," stojí v tiskové zprávě.
Památník v Králově Poli by se měl letos opravit. Brněnský magistrát a ministerstvo obrany se už loni dohodly na vyčištění kamenného obelisku a doplnění symbolů hvězdy, srpu a kladiva, které původně na památníku byly. Proti umístění srpu a kladiva se postavili královopolští radní. Podle šéfa brněnské KSČM Jana Satorii však svým usnesením nemohli plán změnit; podle mezinárodních úmluv prý Rusové mají právo požadovat, aby u pomníku byla zachována jeho původní podoba.
Neshody a demonstrace kvůli pomníku vojáka Rudé armády zažil letos estonský Tallin. Odstranění monumentu z centra estonské metropole a jeho přemístění na tallinský vojenský hřbitov vyvolalo největší nepokoje v zemi od získání nezávislosti v roce 1991. Estoncům byl pomník trnem v oku, protože jim připomínal spíše půl století trvající sovětskou nadvládu nad jejich zemí než oběti Rudé armády ve válce s nacistickým Německem. Proti jeho stěhování protestovala naopak tamní početná ruská menšina.
Foto: ČTK
