Odsun Němců byl logický, řekl Klaus při výročí vypálení Ležáků

Odsun Němců z Československa po druhé světové válce byl logickým vyústěním tragické kapitoly českých dějin. Prezident České republiky Václav Klaus to řekl na vzpomínkové akci k 70. výročí vyhlazení obce Ležáky německými nacisty. Pietního aktu se zúčastnilo několik tisíc lidí, výrazně více než při vzpomínkových akcích v minulých letech.

"Již léta se po nás chce, abychom ve jménu všeobecného sbratřování se na hrůzy války zapomněli. Abychom se cítili stejnými viníky jako ti, kteří mají Ležáky, Lidice a spousty dalších hrůz na svědomí," řekl český prezident nad věnci u pomníku popravených obyvatel Ležáků.

Podle Klause "nacistický teror a fanatický odpor Němců" zničily dlouho a složitě budovanou důvěru mezi Čechy a Němci.

"Zopakoval-li před měsícem předseda sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Pany, že je Václav Klaus nepřátelsky naladěn vůči Německu, rád bych mu odsud vzkázal, že to pravda není," řekl prezident. "Pouze nemohu, nechci a nesmím zapomenout, co se u nás, ale i na mnoha jiných místech Evropy v době druhé světové války dělo."

Klaus ovšem znovu ocenil krok německého prezidenta Joachima Gaucka, jenž na začátku června vyjádřil lítost nad vyhlazením Lidic a Ležáků nacisty. 

"Vážím si tohoto omluvného a vstřícného gesta, které z německé strany na podobné úrovni dosud nezaznělo. Prezident Gauck jím vyslal signál, že cestou do budoucnosti není kladení požadavků, nýbrž poučení se z historie a úcta k sousedům. Jen taková cesta může naše národy dovést ke šťastnější budoucnosti," uvedl na závěr svého proslovu u ležáckého pomníku.

"Já tedy neznám nikoho, upřímně řečeno, kdo by snad chtěl srovnávat nacistické válečné zločiny s poválečným odsunem," reagoval na Klausův projev politolog Daniel Kunštát. Kdyby se prý podobného gesta jako Gauck dopustil třeba český prezident, premiér nebo ministr zahraničí, jistě by to prý nijak nepodkopalo pozici České republiky na mezinárodním poli.

Podle Klause nebylo vyhlazení Ležáků náhodou. "Byl to promyšlený čin okupantů, který naznačoval možný osud Čechů, pro něž, podle německých nacistů, nemělo být v naší tisíc let existující vlasti v budoucnu žádné místo. Jen málo scházelo k tomu, aby se osud lidí z Ležáků stal osudem milionů našich spoluobčanů," řekl.

Zároveň vyslovil obavu, že je stále obtížnější odkaz a memento těchto tragických událostí v povědomí lidí udržet. "Ubývá porozumění tomu, o co vlastně šlo, kdo byli viníci a kdo oběti, a jaké byly příčiny, co čemu předcházelo a co po čem následovalo," řekl prezident. Dnešní velká účast na pietním aktu podle něj svědčí o tom, že se letošní 70. výročí podařilo v Česku připomenout.

Pietní vzpomínky na 52 vyvražděných obyvatel Ležáků se zúčastnila také Marie Jeřábková, jedna ze sester Štulíkových, které jediné masakr přežily. V době, kdy byly odvlečeny a poslány do Německa na převýchovu, jim byl rok a dva a půl roku. "Přijela jsem zpět v roce 1946. Uměla jsem jen německy. Dvě rodiny jsem měla - a o obě jsem přišla. Jak o vlastní rodiče, tak o rodiče v Německu," řekla Marie Jeřábková.

Krátce před pietním aktem do Ležáků dorazila štafeta cyklistů a běžců ze 730 kilometrů vzdáleného Ravensbrücku v Německu, která odstartovala v pátek ráno. Trasa v první části štafety připomněla cestu lidických žen, které na konci války musely podstoupit pochod smrti do městečka Wesenburk a později pěšky dorazily zpátky do Čech. Poslední úsek štafety běžela světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová.