Za posledních pět let přibylo zhruba dvojnásobně handicapovaných, kteří si u ombudsmanky stěžují na diskriminaci. Týká se to hlavně hledání práce a bydlení i nedostatku parkovacích míst, uvedla veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Loni se na ni obrátilo 104 lidí, kteří si stěžovali na diskriminaci kvůli svému zdravotnímu postižení.
Stížnosti a dotazy lidí se zdravotním postižením tvoří podle ombudsmanky nezanedbatelnou část podnětů, které musí řešit. Nejčastěji jde o sociální zabezpečení, zejména invalidní důchody. Ve stížnostech se opakují výhrady ke způsobu posouzení zdravotního stavu a ke stanovení data vzniku invalidity. Zdravotně postižené trápí problémy při hledání práce a ztížené pracovní podmínky, nedostatek bezbariérového bydlení a vyhrazených parkovacích míst i obtížnější přístup do veřejných budov a dopravy.
"Být osobou se zdravotním postižením znamená potýkat se od dětství s problémy, překážkami a omezeními," uvedla Šabatová. Ve složité situaci jsou i rodiny se sluchově postiženými dětmi kvůli vzdělávání. Ve školách podle ní chybí tlumočníci českého znakového jazyka. "Potřebovali bychom asi třicetkrát více tlumočníků, než kolik jich je," doplnila.
Na jednoho tlumočníka připadá v Česku asi 140 klientů. Ombudsmanka dodala, že nedostižným vzorem i pro další evropské země jsou v tomto směru USA, kde na jednoho tlumočníka připadá čtyři až pět klientů.
Předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) ČR Václav Krása řekl, že se jednoznačně ukazuje, že se lidé se zdravotním postižením naučili bránit a hájit svá práva. "Určitě těch věcí nepřibývá, jen možná kolem invalidních důchodů je určitý problém, protože posudková služba pracuje na hranici svých možností nebo možná za ní," řekl Krása.
