Pacienti, kteří mění ošetřujícího lékaře, mají mnohdy mylnou představu o tom, že svou dokumentaci mohou dostat do vlastních rukou a poté ji novému lékaři předat. Z vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny i ministerstva zdravotnictví však vyplývá, že veškeré údaje o jeho zdravotním stavu jsou majetkem zdravotnického zařízení nebo lékaře, nikoli pacienta. Tato možnost předání informací je tedy nepřípustná.
„Pacient má od května právo do své dokumentace nahlédnout a vytvořit si v případě potřeby kopii, ale povinnost předat informace o jeho zdravotním stavu novému lékaři má jednoznačně ten, kdo ji vlastní – v tomto případě tedy původní ošetřující lékař, popřípadě zdravotnické zařízení,“ říká mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt.
Stejný názor uvádí ve své internetové poradně také VZP a potvrzuje ho i Tereza Květoňová z tiskového odboru pojišťovny: „Pacienti si myslí, že mají možnost získat svou dokumentaci, ale platí to pouze mezi jejich ošetřujícími lékaři,“ uvádí. Povinnost předání informací se týká všech lékařů, nejen těch, u nichž je pacient registrován, což jsou praktici, stomatologové a gynekologové. O údaje přitom obvykle žádá nový lékař.
Pacienti se však často setkávají s tím, že jejich původní lékař nechce z nějakého důvodu potřebné informace předat, nebo mu to trvá déle, než je pacient ochotný tolerovat. „V takovém případě radíme klientům, aby se obrátili na zdravotní pojišťovnu. V budoucnu bychom ale chtěli, aby si předání dokumentace hlídaly samy pojišťovny. Mělo by být totiž v jejich zájmu, aby o svého pacienta nepřišly,“ říká Cikrt. „Požádali jsme o radu advokáty, chceme společně vytvořit pilíře týkající se manipulace se zdravotnickou dokumentací. Možná budeme muset zasáhnout i do zákonů, nebo do nich v rámci reformy zdravotnictví vkládat některé nové skutečnosti,“ dodává.
Kopie veškerých informací o zdravotním stavu pacienta musejí zůstat u původního lékaře také pro případ, že by u něj zdravotní pojišťovna prováděla kontrolu. Ta přitom může přijít i s několikaletým časovým odstupem. Skartovat se dokumentace může až po deseti letech od změny lékaře nebo úmrtí pacienta.
Ilustrační foto: ČTK
