Ornitologové upozorňují, že nastal nejvyšší čas připravit ptákům krmítka, v Česku už totiž zavládlo zimní počasí. Podle odborníků z Moravského ornitologického spolku ptáky nejvíc uctí slunečnicová semínka a drcené ořechy, některé druhy ptáků ale nepohrdnou ani jablkem nebo lojem. Naopak po chlebu by prý ale ptáci mohli i uhynout.
"Ptáci sice zatím nejsou na krmítkách životně závislí, ale rádi si přilepší potravou ze snadno dostupného zdroje. Až později nastanou kruté mrazy, potrava z krmítek jim může zachránit i život," uvedli moravští ornitologové.
Žádné zbytky jídel!
Kromě slunečnice a oříšků jsou pro ptáky vhodná také semena máku, řepky, prosa, loupaného ovsa a pšenice. Pokud část semínek vypadne z krmítka na zem, není to prý na škodu, právě na zemi je totiž nejraději sbírají třeba pěnkavy. Naopak kosi a brkoslavi si nejvíc pochutnají na jablku nebo jeřabinách zavěšených na krmítku nebo na větvích.
"Sýkorky, brhlíky a strakapoudy spolehlivě přilákáte na pověšený hovězí lůj," radí odborníci.
Do krmítek naopak v žádném případě nepatří zbytky jídel z kuchyně, chleba a slané pečivo.
"Ptáci by mohli po jejich pozření uhynout," varují ornitologové. Výjimkou jsou jen vrabci, kterým se prý může na příkrm podat strouhanka ze suchého bílého pečiva. Lidé prý neprohloupí ani s kupovanými směsicemi pro ptáky, nejlepší jsou však ty se slunečnicovými semínky.
Pěnkavy, stehlíci a strakapoudi jsou vzácní
Nejběžnějšími hosty krmítek jsou sýkora koňadra a modřinka, zvonek zelený, vrabci a kosi. Ojediněle se objevují i čížci lesní, stehlíci, pěnkavy, dlask nebo strakapoud. Za nejvzácnější skvost krmítek ale ochránci ptáků považují brkoslava severního. Tento světle šedý pěvec je rozpoznatelný podle chocholky a žlutě zakončeného ocásku.
Pomoc s určováním ptáčků, kteří na krmítko přilétají, najdou amatérští přírodovědci třeba na webu Moravského ornitologického spolku, kde jsou fotografie 30 nejběžnějších druhů.
