V Česku bylo loni zjištěno 122 nových případů infekce HIV. Je to historicky nejvyšší číslo, poprvé padla psychologická hranice sta nemocných za rok. Podle ministryně Džamily Stehlíkové proto, že jsme usnuli na vavřínech.
Zároveň se mění financování péče o lidi s HIV. Zatímco dosud jim léky platil stát, nově je bude financovat zdravotní pojišťovna. A ta u mnohých vybírá tisícové doplatky.
Některé léky - především ty, které se nasazují při zhoršení stavu pacienta - přitom stojí deset nebo dvanáct tisíc korun měsíčně. "Někteří pacienti už mi říkali, že tak drahé léky brát nebudou," říká docentka Marie Staňková z nemocnice na Bulovce, která vede zdejší AIDS centrum. Bez léků se přitom zdravotní stav pacientů může zhoršit, některé to může i nevratně poškodit. Kromě pacienta na vysazení léků doplatí i pojišťovna: bude platit náklady na hospitalizaci nebo léčbu průvodního infekčního onemocnění.
| HIV V ČESKU | |
nových případů v roce 2007: 122 - homo- či bisexuálním stykem: 73 - heterosexuálním stykem: 29 - injekční uživatelé drog: 12 - homo- či bisexuálové, užívající drogy: 3 - neobjasněno: 5 | |
ze 122 případů byly 4 těhotné ženy a 3 dárci krve | |
celkem HIV pozitivních v Česku (1986-2007): 1042 celkem nemocných AIDS (1986-2007): 239 z toho zemřelých: 133 |
Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková ale pacienty uklidňuje. "Nemyslím si, že by takto vysoké doplatky zůstaly," domnívá se. Vyjádření ministerstva zdravotnictví se redakci TÝDEN.CZ nepodařilo získat.
Ať platí přímo stát
AIDS centru na Bulovce, které je největší v Česku, by vyhovovalo, aby léky platil přímo stát. Nejen kvůli komfortu pacientů, ale také kvůli lékům a nepojištěným cizincům.
V boji proti AIDS se totiž objevují stále nové a účinnější preparáty, jejichž schvalování ale trvá několik měsíců; tento čas však mnozí pacienti s HIV nemají. Lékaři proto dosud mohli zakoupit léky schválené v Evropě ještě předtím, než prošly administrativním schválením v Česku - to ale při úhradě pojišťovnou nebude možné. "Nám by vyhovovalo, pokud by zůstal zachován stávající systém. Na zajištění péče o pacienty bychom potřebovali asi sedm milionů korun, stejně jako v minulých letech," počítá docentka Staňková.
Problémy jejímu pracovišti může nový systém způsobit i kvůli nepojištěným cizincům, kterých její AIDS centrum ošetřuje odhadem asi tak 15 za rok. "Už k nám přišel jeden cizinec, kterému jsme poskytli všechnu dostupnou péči, a on na další vyšetření přivedl další tři nemocné kamarády," popisuje zkušenost z praxe docentka Staňková. Platí přitom, že čím později pacient přijde, tím jsou náklady na jeho léčbu vyšší.
O penězích se jedná
I když ministr zdravotnictví Tomáš Julínek oznámil, že chce financovat péči o lidi s AIDS ze zdravotního pojištění, zdravotníci se nevzdávají. Kromě AIDS center o státní peníze bojuje i Národní referenční laboratoř pro AIDS, jíž dosud stát proplácel anonymní testy na AIDS - ročně šlo asi o 800 tisíc korun. "Pokud bude mladý člověk muset za vyšetření zaplatit tři sta až tisíc korun, tak na testy radši nepůjde," varuje Miroslav Hlavatý, ředitel Domu světla, který poskytuje lidem s HIV pomoc.
O tom, zda se svými žádostmi uspějí, by mělo být rozhodnuto v následujících týdnech. Stejně jako o tom, jaké preventivní programy pro příští rok ministerstvo podpoří. Jisté je zatím to, že na osvětu půjde oproti pěti milionům z minulého roku nejméně dvojnásobek. "Dorůstá nám generace, která se AIDS nebojí," vysvětluje ministryně Džamila Stehlíková, proč se s ministrem Julínkem rozhodli financovat informační kampaň zamířenou především na mládež.
Ilustrační foto: Profimedia, Karel Šanda
