Památkářům se nelíbí přestavba domu na Havlovu knihovnu

Projekt přestavby historického domu na Hradčanech na knihovnu Václava Havla se Národnímu památkovému ústavu vesměs nezamlouvá, některé plány, jako zastřešení nádvoří, nicméně připouští. Vědecké radě ústavu vadí necitlivé zásahy k plánovanému vytvoření nadstandardně vybavené soukromé rezidence, rozsah zásahů do podloží kulturní památky či chystané zrušení původního bytu někdejší první dámy Hany Benešové s památkově chráněnými prvky.

O svých závěrech vědecká rada generální ředitelky Národního památkového ústavu (NPÚ) informovala. Generální ředitelka se ale názorem rady řídit nemusí. Architekt Marek Tichý, který se podílí na tvorbě plánů, řekl, že projekt se bude ještě měnit: "Podoba projektu se postupně vyvíjí a mění již od doby jeho vzniku a bude se vyvíjet a měnit po celou dobu jeho realizace."

Historický dům U Drahomířina sloupu koupil podnikatel Zdeněk Bakala, jehož nadace také sponzoruje současnou činnost Havlovy knihovny. Závěry vědecké rady budou sloužit jako podklad pro vyjádření památkářů z NPÚ. A pak i pro verdikt z pražského magistrátu, který bude závazný.

Záměr vystavět knihovnu se radě obecně líbí. Doporučuje mimo jiné, aby v projektu byly zmenšeny prostory rezidence ve prospěch prioritního provozu knihovny. Rada připustila také dílčí podsklepení části nádvoří, při respektování stávajících konstrukcí, a zastřešení nádvoří pro vznik společenského prostoru. "Vědecká rada připustila zastřešení nádvoří a současně jeho podsklepení, což považujeme za malé vítězství. Na druhou stranu tam vidíme rozpor mezi požadavkem zachovat byt Hany Benešové a současně doporučením omezit funkci budovy pouze na nebytové využití, což je navíc v rozporu s platným územním plánem," konstatoval Tichý.

Rada památkářů uvedla, že současné plány investora předpokládají "necitlivé zásahy do organismu památky, navíc ohrožující i její okolí". Nesouhlasí ani s rozsahem zásahů do podloží památky pod jižním křídlem a rozsahem rozšíření suterénu pod nádvořím: "Je nepřípustný z hlediska uchování památkových hodnot a ohrožení vodního režimu v širším okolí."

Knihovna Václava Havla jako instituce existuje od roku 2004, nyní sídlí v Kateřinské ulici v Praze 2. V budoucnu je v plánu přestěhování do zrekonstruovaného paláce z konce 16. století. Projekt připravil španělský architekt Ricardo Bofill. Knihovna by měla v domě zabírat asi třetinu plochy, v další části by měla být třeba Havlova kancelář, ale i sídla některých nevládních organizací. Náklady na přestavbu odhadl Bakala na přibližně 200 milionů korun.