Ministerstvo kultury poslalo téměř milionovou dotaci na obnovu památek majiteli kasina v Hradci Králové, chyb se dopustilo také při financování programu UNESCO. Nedostatky odhalil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při prověrce rozdělování peněz na obnovu památek, chyby se objevily také u některých příjemců dotací.
"Ministerstvo kultury schválilo v rámci programu Regenerace městu Hradec Králové projekt rekonstrukce domu Palmová zahrada v hodnotě 965 tisíc korun, ačkoliv soukromý majitel domu v žádosti uvedl, že v budově bude kasino," sdělila mluvčí NKÚ Olga Málková.
Podle ní tím úřad porušil zásady programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, podle kterých mají příspěvky sloužit k záchraně objektů pro kulturně výchovné využití nebo jinou veřejně prospěšnou činnost. Provoz těchto objektů mají navíc zajišťovat fyzické a právnické osoby neziskového typu.
NKÚ také zjistil, že v programu UNESCO ministerstvo schválilo například projekt virtuálního a fotografického zpracování památek, příjemce si však koupil osobní počítač, fotoaparát, monitor a objektiv za 160 tisíc korun, což byla třetina dotace. "Přitom základním předpokladem pro výběr projektů v rámci programu UNESCO by mělo být právě dostatečné materiální vybavení žadatele o dotaci. Ministerstvo kultury si ale toto kritérium vůbec nestanovilo," upozornila Málková.
NKÚ při kontrole prověřoval také některé příjemce dotací. Prověrka odhalila, že město Tábor v letech 2008 a 2009 proplatilo majiteli kulturní památky tři miliony korun, ačkoliv majitel nedoložil, že plánované opravy skutečně provedl. Řádnou kontrolu podmínek při udělování dotací neprováděla ani Mladá Boleslav. Jihočeský kraj zase nevrátil u jednoho projektu 170.000 korun, které uspořil. Chyb se dopustily také radnice Valašského Meziříčí, Plané či Chrudimi.
Kontroloři se zaměřili na prověřování programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón (program Regenerace) a programu podpory pro památky UNESCO (program UNESCO). Podle mluvčí v programu Regenerace prověřili 118 projektů za 51,9 milionu korun, v programu UNESCO sedm projektů za tři miliony korun. Podle Málkové se při kontrole programu Regenerace ukázala nejednotnost systému poskytování peněžních prostředků, nedostatečná metodika upravující poskytování příspěvků či nedostatečné vyhodnocování společenské efektivnosti užití státní podpory.
"Vzhledem ke zjištěným systémovým nedostatkům je nezbytné novelizovat Zásady programu Regenerace," uvedla Málková.
V letech 2008 až 2010 se v programu Regenerace rozdělilo 410,3 milionu korun. Byla to asi desetina peněz, které projekty požadovaly. V programu UNESCO dotace pokryly téměř polovinu požadovaných peněz.
