V srpnu bude na pěti českých a pěti amerických klinikách zahájena první fáze klinických zkoušek nového léku na rakovinu mízních uzlin. Princip, který je základem účinku látky GS-9219, objevil profesor Antonín Holý. Psy vyléčila za pět dní. Když zabere i u lidí, mohl by být lék v praxi používán do šesti až osmi let.
"Nevymyslel jsem léčivo, to udělali Američané, my jsme vymysleli jen tu účinnou látku a oni ji dál chemicky obměnili," řekl profesor Holý. Ačkoli byl loni vyhlášen nejlepším českým vědcem, říká, že na látku přišel "náhodou" asi před sedmi či osmi lety při práci na něčem jiném. Oslavné řeči odmítá, není to prý tak, že by ho něco náhle napadlo, ale systematicky zkouší, až se někdy ukáže, že to k něčemu je. "Mám asi štěstí nebo tak," shrnul.
Profesor Holý má na kontě šest celosvětově užívaných léků, mimo jiné na AIDS, a 60 českých i zahraničních patentů.
"Pan profesor je dobrý učitel a má dobré nápady i znalosti z řady návazných oborů, včetně medicíny. To je důležité, aby podle témat odborného tisku směroval témata pro výzkum," řekl člen Holého týmu Michal Česnek.
Profesor Holý spolupracuje s belgickými a americkými vědci
V červenci byl pár dní v Belgii, kde probíral výsledky testů tří nových látek, které připravili jeho spolupracovníci a které mají podle něj zajímavé vlastnosti. Teď se budou dále studovat, protože by mohly být základem dalších léků na velmi rozšířené nemoci. Z navržených struktur molekul se dá usuzovat na jejich pravděpodobný účinek.
Profesor Holý má laboratoř v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Jeho ředitel Zdeněk Havlas řekl, že profesor je pro ústav velkým přínosem. Jako řediteli mu nejde o to mít hodně patentů, ale mít dobré patenty.
Na vývoj léku proti rakovině mízních uzlin od objevení účinné látky až po chvíli, kdy se dostane do léčebné praxe, bude americká firma Gilead Sciences potřebovat zhruba 800 milionů dolarů (přes 11 miliard korun).
Při vývoji léku se nejprve studují jeho účinky na infikovaných buňkách, pak se ověřují u myší a psů a nakonec u člověka. Na rozdíl od zvířat může jen člověk popsat pocity, řekne, když je mu například špatně, zhoršilo se mu vidění. Běžné léky se nejprve zkoušejí na zdravých dobrovolnících, léky na rakovinu jen na lidech, kterým žádná dosavadní léčba nezabrala.
I když první výsledky na psech jsou velmi slibné, není jisté, jak bude lék působit u lidí, proto ředitel Havlas varoval pacienty před ukvapenými nadějemi. Pokud lék své přednosti potvrdí, budou se jím léčit nádory vycházející z lymfatické tkáně, tedy z krevních buněk, lymfocytů. Z nich se odvíjejí nádorová onemocnění jako maligní lymfomy nebo chronická lymfatická leukemie. Proti jinému typu nádoru lék určený není.
Podle dosavadních zkoušek je lék zajímavý tím, že specificky napadá jen rakovinové buňky. Je věcí dalšího výzkumu zjistit, proč tomu tak je. Zatím byly dvě hypotézy, ani jedna se nepotvrdila. Podle první to mělo být díky membráně, která pouští látku dovnitř, membrána se liší u zdravé a rakovinové buňky. Ale ukázalo se, že látka se přenáší stejně rychle do obou buněk. Další teorie byla, že je to díky specifickému enzymu. "Pokud se zjistí, jakým principem látka působí, je možné, že se najde lék i proti dalším druhům rakoviny," uzavřel ředitel.
Foto: Vscht.cz, Tvarevedy.cz
