Mezi nejzneužívanější dávky patří ty určené na bydlení. Jejich výše se řídí doloženými (ne skutečnými) náklady a plošným limitem. Nijak se tedy nezohledňuje situace konkrétní rodiny v konkrétním městě. A to nahrává spekulantům, kteří náklady uměle šroubují nahoru. Ministerstvo práce a sociálních věcí proto uvažuje o tom, že by částky stanovili sociální pracovníci obeznámení se situací rodiny. A aby městům nebylo jedno, kolik na dávkách vyplatí, půjdou peníze z jejich rozpočtu.
Podle zkušeností "sociálek” a úřadů práce se nejvíce zneužívají dávky na bydlení. Může za to špatně nastavený zákon. Stropy pro vyplácené částky stanoví rigidně podle velikosti města, ale už nezohledňuje různé podmínky a životní úroveň jednotlivých regionů. A tak strop pro výpočet dávek v obcích od 10 do 50 tisíc obyvatel – 11 521 korun - je stejný v chudém a levném Rumburku, kde průměrný nájem činí 45 Kč/m2, stejně jako ve výrazně bohatším a dražším Českém Krumlově, kde zaplatíte kolem 84 Kč/m2.
Tento nepoměr inspiroval spekulanty, kteří v levných lokalitách skupují domy a do nich lákají sociálně slabé, kterým naúčtují horentní nájmy. Lidem na dávkách to však nevadí, účtenky za nájem i energie jim proplatí (nebo v "horším” případě na ně aspoň výrazně přispěje) stát.
Zneužívání dávek by měla zamezit druhá fáze sociální reformy, která vstoupí v platnost od roku 2013. Dávky na bydlení by podle úvah ministerstva práce a sociálních věcí šly rovnou na účet pronajímatele a úhradu energií a vody, tedy ne v hotovosti na ruku pobíračům dávek. Na spoustě míst se to už děje, upozorňují "sociálky”, přesto to umělému zdražování nájmů nezamezí.
Rozhodne úředník
Proto se uvažuje o dalších kontrolních mechanismech. Například výše dávek by se v budoucnu odvíjela od situace konkrétní rodiny v konkrétním městě. Každá rodina by tak dostala různě vysokou dávku. Rozhodl by o ní sociální pracovník, který by do rodiny pravidelně docházel a úzce s ní pracoval na zlepšení situace.
"Dnes je dávka striktně daná zákonem a neuhne se z toho, ale když se z toho stane nástroj sociální práce, bude moci pracovník zohlednit individuální situaci domácnosti," popisuje uvažované změny Miloslav Macela, ředitel odboru rodiny a dávkových systémů na ministerstvu. A nově by se dávky hmotné nouze (včetně dávek na bydlení) testovaly nejen příjmově, ale i majetkově. "Někdo třeba bydlí ve velkém domě, takže když se ocitne bez příjmů, může si pořád zajistit příjem z jiných zdrojů, například z nájmu," domnívá se Macela.
"Sociálky" se ale obávají, že na ně pobírači dávek budou vyvíjet ještě větší tlak než dosud. "Budou říkat – jim jste dali tolik a nám jenom tohle," domnívá se vedoucí sociálního odboru v Rumburku Denisa Svobodová. "Vždycky by to mělo být korigované zákonem, nikdy by to nemělo být jenom na něčí libovůli." Zároveň ale souhlasí, že větší zohlednění názoru sociálního pracovníka by pomohlo zneužívání dávek zamezit.
Další kontrolní mechanismus začne platit už od příštího roku – na dávky na bydlení bude mít člověk nárok jen po dobu sedmi let. Dosud je mohl pobírat neomezeně dlouho. A vládní koncepce sociálního bydlení počítá i s další novinkou - problematiku bydlení by zcela převzaly obce a dávky by vyplácely z vlastního rozpočtu. "Dnes na tom nejsou obce zainteresované – dávky na bydlení platí úřad práce a obce ze státních peněz," vysvětluje zamýšlenou změnu Macela.
Města však upozorňují, že peníze dostávají podle počtu obyvatel, ne podle počtu lidí na dávkách. Těch je někde hodně, jinde málo a ještě jinde nežijí vůbec. Ministerský úředník je uklidňuje: "Po diskusi s obcemi určitě najdeme nějaký klíč co možná nejspravedlivější klíč. Už dnes víme, kolik v kterém obvodu je příjemců dávek v hmotné nouzi."
Starostové: Je to dobré, ale…
Postoj starostů a primátorů na uvažované změny se různí. Dan Jiránek (ODS), předseda Svazu měst a obcí a primátor Kladna v jedné osobě, k nim je vstřícný. "Pokud by to bylo tak, že by obce byly zainteresovány tím způsobem, že když dokážou ušetřit tím, že třeba samy připraví nějaké sociální bydlení nebo se o sociálně slabé postarají jiným způsobem, to by byla cesta správným směrem," řekl on-line deníku TÝDEN.CZ.
Pro je i starosta Chomutova Jan Mareš (ČSSD). "Chomutov o adresnost usiluje už delší dobu, takže tento záměr zapadá do naší politiky a snahy o adresný dopad dávek vítám," uvedl. O tom, že by výši dávek měl stanovit úředník pečlivě obeznámený s celkovou situací místa i rodiny, je přesvědčen i starosta Rumburku, města, které se stalo terčem spekulantů s dávkami na bydlení, Jaroslav Sykáček (ČSSD). S převodem problematiky bydlení na obce však nesouhlasí.
"Obce jsou již dnes zatěžované výkonem státní správy a dalšími povinnostmi víc než dostatečně. Další navyšování těchto povinností vnímám jako pokračování trendu, kdy se stát zbavuje své zodpovědnosti a přenáší ji na obce, avšak bez úměrného navýšení jejich rozpočtů a kompetencí.”
Litvínovský starosta a poslanec za VV Milan Šťovíček upozorňuje na další problém – první fáze sociální reformy počítá s přechodem agendy dávek pomoci v hmotné nouzi z obcí na úřady práce. "Vytržení jedné dávky z celkového balíku není řešením v oblasti jejich zneužívání," myslí si.
