Sněmovna dnes schválila nový zákon proti takzvanému praní špinavých peněz. Norma, která do českého práva zavádí směrnici Evropské unie, má pomoci v boji proti financování terorismu a organizovaného zločinu tím, že ztíží možnost legalizovat výnosy z trestné činnosti.
Počítá mimo jiné s tím, že se účastník obchodu bude identifikovat při každé transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 25 tisíc korun). Nyní banky a další finanční instituce musejí žádat doklady jen u sum přesahujících 100 tisíc korun. Údaje o jménu klienta by banky schraňovaly pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie a bylo by nutné zpětně dohledat, kdo peníze poslal.
Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) se nedomnívá, že by částka 1000 eur byla příliš malá a že by nová povinnost finanční instituce zahltila. "Rozhodně to nevyvolá žádné zvýšené náklady nebo enormně zvýšené náklady," odpověděl na dotaz novinářů.
Podezřelé obchody budou nově povinně evidovat nejen instituce bankovního trhu, ale například i advokáti, notáři, soudní exekutoři, auditoři a daňoví poradci. Stejnou povinnost budou mít i podnikatelé, pokud přijmou platbu v hotovosti v hodnotě nad 15 tisíc eur.
Tvrdší kontroly diplomatů
Zákon také podstatně rozšiřuje pro odpovědné instituce povinnost sledovat a kontrolovat obchody svých klientů. Ti budou mít povinnost u transakcí nad 15 tisíc eur doložit smysl a účel transakce a původ prostředků v ní použitých.
Zpřísnit se má také dohled nad finančními transakcemi u "politicky exponovaných osob", například ministrů, poslanců a senátorů, soudců či vysoce postavených diplomatů a vojáků. Přísnější kontrola se ale bude vztahovat pouze na zahraniční funkcionáře, nikoliv na české politiky.
Podle stínového ministra vnitra ČSSD Františka Bublana vláda interpretovala v tomto bodě evropskou směrnici špatně. Zákon by podle něj měl zahrnovat do kategorie "politicky exponovaných osob" i tuzemské politiky. Sněmovna ale Bublanův pozměňovací návrh, který měl tuto mezeru vyplnit, nepřijala. Zákon proto omezuje okruh sledovaných funkcionářů na lidi, kteří mají bydliště mimo Českou republiku nebo v zahraničí vykonávají funkci.
Zákon přišel se zpožděním
V závěrečném hlasování neuspěl ani návrh bezpečnostního výboru, podle nějž měli mít povinnost identifikovat své klienty i obchodníci s drahými kameny a kovy, stejně tak jako prodejci výrobků z těchto materiálů. Bezpečnostní výbor neúspěšně požadoval také to, aby byly evidovány všechny transakce s tímto druhem zboží.
Ročně eviduje finanční analytický útvar ministerstva financí na 3000 podání o podezřelých transakcích, a to převážně z bankovního sektoru. Po jejich vyhodnocení podávají úředníci každý rok zhruba 100 až 150 trestních oznámení. Zdrojem špinavých peněz v ČR jsou podle odborníků nejčastěji daňové úniky, zneužívání informací v obchodním styku a úplatky.
Česko mělo evropskou směrnici proti praní špinavých peněz zavést do svého práva už v prosinci loňského roku. Například europoslankyně Jana Hybášková (SNK ED) proto již delší dobu upozorňuje na to, že by parlament neměl přijetí zákona dále odkládat. Vládní návrh nyní posoudí ještě Senát a prezident.
Ilustrační foto: archiv
