Po měsících vyšších teplot bude srpen průměrný

Pokud se vyplní předpověď meteorologů, nestane se srpen dvanáctým po sobě jdoucím měsícem s nadprůměrnými teplotami. Dosud se ukazuje druhá polovina prázdnin jako teplotně normální.

Odchylka od dlouhodobého průměru činí k pátečnímu dni sice plus 0,6 stupně Celsia, ale vychýlení do jednoho stupně řadí měsíc ještě mezi teplotně normální, informuje Český hydrometeorologický úřad na svých internetových stránkách.

Podle současných předpokladů srpen zůstane teplotně v mezích normálu, protože po nejbližších teplejších dnech nastoupí ke konci měsíce dny teplotně slabě podprůměrné.

Řadu nadprůměrně teplých měsíců nastartovalo v Česku loňské září. Od té doby byly průměrné teploty vždy o více než stupeň vyšší, než činí dlouhodobý normál z let 1961 až 1990.

Loni byla průměrná teplota v Česku o 0,6 stupně Celsia vyšší, než činí průměr za posledních 30 let. Rok tak byl šestým až osmým nejteplejším za dané období. Teplejší byla například léta 2000, 1994 a 1992.

Světová meteorologické organizace ve zprávě z poloviny loňského prosince poukázala na nepřetržité stoupání teploty na planetě v posledních třiceti letech; každé desetiletí nyní globální teplota vzrůstá o 0,18 stupně Celsia.

Letošní rok by podle světových meteorologů mohl být vůbec nejteplejší. Netroufají si to však předpovídat s jistotou. Počátkem srpna nicméně v Ženevě Omar Baddúr ze Světové meteorologické organizace konstatoval, že začátek roku byl velice bohatý na extrémní klimatické a meteorologické jevy. Vědci se podle něho shodli na tom, že výskyt extrémů počasí se za posledních 50 let zvýšil a tento trend bude pravděpodobně pokračovat.

Globální teploty byly letos v lednu o 1,89 stupně Celsia vyšší než průměr za posledních 127 let. Dubnové teploty byly o 1,37 stupně Celsia vyšší, než činí dlouhodobý průměr. Od té doby výjimečně silné bouře, záplavy a vlny veder postihly Afriku, Asii, Evropu i Jižní Ameriku. V Číně, jižní Asii, Mozambiku, Súdánu či v Uruguayi si záplavy letos vyžádaly stovky životů, tisíce lidí připravily o obživu a celkem poznamenaly život desítek milionů obyvatel postižených oblastí. V období mezi květnem a červencem v Anglii a Walesu spadlo nejvíce srážek od roku 1766.

Dvě vlny veder, které zasáhly jihovýchod Evropy, zlomily dosavadní rekordy, když se 23. července v Bulharsku rtuť teploměru vyšplhala na 45 stupňů Celsia. Mezi další mimořádné jevy jmenované světovou organizací patřilo sněžení v Argentině a první zdokumentovaný cyklon v Arabském moři.

Ilustrační foto: Lucie Pařízková