Ve čtvrtek odpoledne v 16 hodin 20 minut středoevropského letního času začne astronomický podzim. Slunce vstoupí do znamení Vah a nastane podzimní rovnodennost. V příštím čtvrtletí se budou noci až do zimního slunovratu prodlužovat a dny krátit. Rovnodennost je okamžik, kdy se střed Slunce nachází právě nad zemským rovníkem, takže rovnoměrně osvětluje obě polokoule. Díky tomu mají den a noc téměř stejnou délku.
Střídání ročních období způsobuje sklon zemské osy. Ta je od svislého směru nakloněna o 23,5 stupně, takže se při oběhu Země okolo Slunce opakovaně přiklání a odklání severní a jižní polokoule. Jestliže je ke Slunci přikloněná severní polokoule, je v těchto zeměpisných šířkách léto, je-li přikloněna jižní polokoule, je zima.
Den podzimní rovnodennosti a všech okamžiků začátků nových ročních dob se mění. "Ti z nás, kteří chodili do základní školy v druhé polovině 20. století, se patrně učili, že jaro začíná 21. března, léto 21. června, podzim 23. září a zima 21. prosince. Tak tomu tehdy skutečně většinou bylo, ale ve škole nám zatajili skutečnost, že data počátku ročních období se mění," uvedl vedoucí Štefánikovy hvězdárny Jakub Rozehnal.
Může za to kalendář. Kalendářní rok není celistvým násobkem dní, a proto je třeba zavádět takzvané přestupné roky s jedním dnem navíc.
