Podíl nevyhovujících nálezů cizorodých látek v potravinách živočišného původu loni meziročně klesl o 0,01 procentního bodu na 0,05 procenta, sdělil ve středu mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Veterináři loni provedli skoro 93 tisíc vyšetření na závadné látky, počet měření tak meziročně vzrostl o 600. Ubylo nálezů u lovné a farmové zvěře i u sladkovodních ryb.
"Vzhledem k nízkému procentu záchytu nevyhovujících výsledků lze hodnotit zdravotní nezávadnost surovin a potravin živočišného původu z pohledu obsahu reziduí a kontaminantů nadále za příznivou a s významně menším počtem záchytů nevyhovujících výsledků vyšetření oproti roku 2018 a 2019," uvedl ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
U drůbeže nevyhověl limitům pouze jeden vzorek, ve svalovině nosnice bylo nepovolené antibiotikum. "V uvedeném hospodářství provedli úřední veterinární lékaři rozsáhlé šetření s odběrem vzorků, nepodařilo se však prokázat, že by chovatel nebo ošetřující veterinární lékař antimikrobiální látku použil," dodal mluvčí. U křepelek, pštrosů a králíků bylo vše v pořádku.
Limitům loni vyhověly také všechny vzorky syrového ovčího a kravského mléka, jednou byly zjištěny zbytky veterinárních léčiv ve vzorcích vajec. Podobně dopadly také kontroly telat a skotu, u jednoho telete bylo nadlimitní množství léčiva amoxicilinu, ve třech případech pak nadlimitní koncentrace kadmia v ledvinách. "Krávy pocházely z oblastí, které lze považovat za kontaminované po předchozí průmyslové výrobě," poznamenal mluvčí.
Loni pak veterináři zjistili jedenkrát nadlimitní množství zakázané malachitové zeleně v chovu sladkovodních ryb. "To je významně méně než v roce 2019, kdy byl nevyhovující nález učiněn v pěti chovech pstruhů. Vzhledem k tomu, že od 28. listopadu 2022 bude platit pro malachitovou zeleň čtyřikrát přísnější limit, je třeba, aby veterinární dozor i chovatelé věnovali této problematice nadále zvýšenou pozornost," uzavřel.
Vláda v tomto týdnu schválila strategii bezpečnosti potravin a výživy do roku 2030. "Bezpečnost potravin se zaměří na zatížení potravních řetězců chemickými látkami a jejich snižování, omezování mikrobiálních nebezpečí a zkoumání nově se objevujících nebezpečí, jako je například COVID-19 nebo mikroplasty. Systém bezpečnosti potravin se musí podle dokumentu dále rozvíjet, aby zůstal funkční a udržitelný," dodal mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Podle materiálu byla v roce 2018 rezidua pesticidů a jejich metabolitů, detekována ve zhruba třech čtvrtinách vzorků potravin. V naprosté většině ale splňují nastavené limity. "Stejně jako u jiných chemických látek i zde však existují otázky související s mechanismy jejich účinku: ať už jde o účinky nízkých dávek či kumulativní účinky tzv. koktejlů pesticidů. I proto je žádoucí počet pozitivních vzorků zatížení potravin rezidui pesticidů a jejich metabolitů dále snižovat," dodala v materiálu ministerstva zemědělství a zdravotnictví.
