Podještědí protestuje proti těžbě uranu

Navzdory mrazivému počasí se v osadě Kotel u Osečné na Liberecku sešlo několik stovek lidí, aby vyjádřily své obavy z těžby uranu v Podještědí. U památné tisícileté lípy se sešli zástupci obcí, ekologických organizací i místní obyvatelé.

Ti všichni chtějí zabránit prohlášení lokality za chráněné ložiskové území, což chápou jako první krok k zahájení těžby uranu v Podještědí a také jako první krok k jeho devastaci. Řekl to organizátor akce Josef Jadrný ze Strany zelených v nedalekém Janově Dole.

Uranovou rudu objevil Státní podnik Diamo v lokalitě Osečná - Kotel už v 60. letech, ale teprve letos na podzim firma požádala o vyhlášení chráněného ložiska. "Důvodem je rostoucí cena uranu, my si však myslíme, že kvůli penězům nemá smysl zničit krásnou krajinu," řekl Jadrný. Chráněné ložisko má být vyhlášeno na území 10,5 kilometru čtverečních. Podle odhadu tam leží kolem 20 tisíc tun rudy, což podle Jadrného představuje v současných cenách kolem 120 miliard korun.

Podle místopředsedy krajské organizace Strany zelených v Libereckém kraji Milana Přívratského se v lokalitě nikdy těžit nebude. "Je to ekonomický nesmysl," zdůraznil. Těžba by podle něho byla příliš nákladná. Je proto přesvědčen o tom, že ochrana ložiska je neodůvodněná. To je také jeden z argumentů, který ve svých námitkách používají dotčené obce Český Dub, Osečná, Světlá pod Ještědem a Janův Důl.

Prohlášení chráněného ložiska by podle českodubského místostarosty Martina Bobka znamenalo prakticky stavební uzávěru. Podle horního zákona z roku 1988 by každý, kdo by chtěl stavět či jen rekonstruovat, musel žádat o souhlas Diamo, bez ohledu na to, že objekt či pozemek vlastní. "Zcela by to zastavilo rozvoj regionu," zdůraznil Bobek. Obce se proto proti záměru ohradily. Navíc nesouhlasí s tím, že podle horního zákona nejsou účastníky řízení o prohlášení ložiska. "Je to v rozporu s ústavou, protože to porušuje vlastnická práva obcí i správu jejich území," vysvětlil Bobek.

V nedalekém Hamru na Jezeře a Stráži pod Ralskem na Českolipsku se uran těžil od konce 60. let minulého století. Ve Stráži používalo Diamo chemickou cestu za pomoci kyseliny sírové, která je sice nejlevnější, ale na přírodu má katastrofální dopady. Sanace území kolem Stráže bude trvat desítky let a přijde na 40 miliard korun. V Hamru se těžilo klasickou hlubinnou metodou. Na obou místech však v první polovině 90. let Diamo těžbu uranu z ekonomických důvodů zastavilo.

Od té doby se situace výrazně změnila. Ceny uranu na světových trzích stouply za posledních deset let až sedminásobně. Nyní se proto začíná mluvit o obnovení těžby v oblasti Stráž - Hamr, kde v zemi podle odhadů leží 115 tisíc tun rudy, což v současných cenách představuje kolem 500 až 600 miliard korun. Diamo požádalo také o ochranu zásob v oblasti Osečná - Kotel. Rozhodovat o tom bude ministerstvo životního prostředí. Pokud ložisko prohlásí bez ohledu na odmítavý postoj obcí i majitelů nemovitostí, jsou připraveni obrátit se na Ústavní soud.

Foto: ČTK