Ústavní soudci po čtyřech letech rozhodli vůbec nejstarší projednávaný plenární případ. Pohotovost budou i nadále zajišťovat a platit kraje, nikoli stát. Ústavní soud se organizací lékařské služby první pomoci zabýval na podnět Jihomoravského kraje. Jeho zastupitelé měli za to, že službu, kterou dřív zajišťovaly okresní úřady a kterou regiony ročně dotují desetimilionovými částkami, by měl po jejich zrušení organizovat stát prostřednictvím obcí s rozšířenou působností. Obrátili se proto na Ústavní soud. Opačný názor zastávala ministerstva, podle nichž tato povinnost přešla na kraje.
"Rozhodnutí Ústavního soudu pochopitelně respektujeme. Umíme si ale představit, že povede k dalším sporům," komentuje rozsudek František Adamec, který má v Radě Jihomoravského kraje na starosti zdravotnictví. Podle něj se totiž kraj může poskytování lékařské služby první pomoci požadovat i po nestátních zdravotnických zařízeních, tedy například ordinacích praktiků či stomatologů. "V rozsudku je ošidná větička 'v únosné míře'. Na tom, co je únosná míra, se s těmito zdravotnickými zařízeními nemusíme shodnout," varuje Adamec.
Problémy může způsobit i fakt, že při stávající legislativě budou pohotovostní službu poskytovat nejen praktici, ale i lékaři jiných specializací. "To se nelíbí České lékařské komoře," upozorňuje Adamec. O tom, jak konkrétně budou vypadat pohotovosti na jižní Moravě, podle něj kraj rozhodne do konce roku.
K TÉMATU: Pohotovost mění tvář. K lidem budou jezdit sanitky
Návrh jihomoravských zastupitelů původně řešil jeden ze tříčlenných senátů Ústavního soudu. Kompetenční spor však poté jako zvláště složitý problém převzalo patnáctičlenné plénum, které tvoří všichni soudci. Rozhodnutí se odkládalo i kvůli tomu, že soud svého času nebyl kompletní a plénum se nemohlo scházet.
Ilustrační foto: archiv
