Pokuty se v České republice na rozdíl od daní nedědí. Zatímco dědic musí uhradit za svého blízkého zesnulého nezaplacené daně, u pokut tomu tak není. Povinnost uhradit pokutu na něj tedy nepřechází, sdělil ombudsman Pavel Varvařovský. Některé úřady podle něj v těchto věcech chybují a pokuty po dědicích vymáhají.
"Pokuta za přestupek představuje jeden z příkladů peněžité povinnosti, která má osobní povahu, je vázána na konkrétní osobu, a je proto nezcizitelná a nepřevoditelná," uvedl.
Některé úřady si ale tyto věci vykládají po svém; pokutu mylně považují za formu daně a po dědicích žádají, aby za své zesnulé blízké hradili pokuty, které před smrtí nevyřídili.
Obdobný případ se stal ženě z Prahy, která se ve své kauze obrátila s žádostí o pomoc na ombudsmana. Stavební úřad uložil jejímu manželovi v roce 2003 pokutu. Muž zemřel v roce 2008, dědické řízení skončilo v roce 2012. Stěžovatelka úřad městské části požádala o prominutí nedoplatku na manželově pokutě. Úřad na to reagoval tím, že žena odpovídá za zůstavitelovy dluhy do výše ceny nabytého dědictví. Připomněl, že po odečtení nákladů vynaložených na pohřeb manžela zůstává ženě zděděný majetek za 82.350 korun a dlužných 26 tisíc může zaplatit.
Pracovníci úřadu dospěli podle ombudsmana vlivem špatného výkladu zákona k závěru, že uhrazení pokuty mohou po ženě vymáhat. Ombudsman poučil ženu o tom, že pokutu platit nemá, a zároveň jí navrhl, jak má při jednání s úřadem postupovat.
