Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Národní demokracie na prohlídku sídla strany, kterou policie provedla před obviněním jejího předsedy Adama B. Bartoše. Příkaz vydal Obvodní soud pro Prahu 1. Ve stížnosti se radikální strana neúspěšně domáhala zrušení příkazu. Zároveň chtěla, aby jí policie vrátila věci zabavené při prohlídce. Soud stížnost označil za zjevně neopodstatněnou.
Policie si ze sídla strany odnesla výpočetní techniku, datové nosiče, tiskoviny, propagační předměty. Podle stížnosti tak došlo k narušení svobodné soutěže politických stran. Policejní zásah prý prakticky znemožnil Národní demokracii vyvíjet politickou činnost a ohrozil její efektivní účast v krajských volbách.
ÚS ale argumenty strany nevyslyšel. Příkaz k prohlídce je řádně odůvodněn, včetně vysvětlení její neodkladnosti. "ÚS přistupuje k zásahu v případě prohlídky jiných prostor a pozemků jen výjimečně, a to dojde-li ke zjevnému excesu a k porušení základních práv stěžovatele. O takovou situaci se však v dané věci evidentně nejednalo," stojí v usnesení zpravodaje Tomáše Lichovníka.
Policie Bartoše zadržela koncem dubna, noc strávil v cele předběžného zadržení, poté si vyslechl obvinění ze tří trestných činů, konkrétně hanobení národa, podněcování k nenávisti a popírání či schvalování genocidy.
Podle policie se jich dopustil v posledních třech letech prostřednictvím obsahu knih a dalších písemností, které vydával, a také ve svých projevech. V těch údajně úmyslně podněcoval nenávist vůči Židům, obdobně si počínal i vůči imigrantům. Podle Bartoše má obvinění politické pozadí. Má prý zastrašit Národní demokracii a její sympatizanty.
Obvinění se týká také incidentu na březnové protiislámské demonstraci v Praze, kde Bartoš vyzval k potrestání politiků "trestem nejvyšším" za jejich přístup k imigrantům. Bezprostředně po těchto slovech ho policisté zadrželi a odvedli pryč, demonstraci poté rozpustili.
Bartoš i bývalý místopředseda Národní demokracie Ladislav Zemánek byli již v březnu nepravomocně potrestáni roční podmínkou za své loňské počínání u pomníčku Anežky Hrůzové, zavražděné v roce 1899. Její smrt stála na počátku vlny antisemitismu.