Mladý muž z Třince je patrně prvním a zatím jediným Čechem, který se přímo v Africe osobně zapojil do zatčení pašeráků se slonovinou. Dělal policejní volavku.
Celníci na ruzyňském letišti čím dál častěji hlásí případy zadržených pašeráků, kteří se pokoušejí do letadel směřujících do východní Asie pronést sloní kly a ve Vietnamu nebo Číně je výhodně zpeněžit. Čísla vyjadřující nelegální obchod se slonovinou a nosorožčí rohovinou v posledních letech strmě stoupají; ročně se v něm protočí miliardy dolarů. Po obchodu s drogami a se zbraněmi jde o třetí nejvýnosnější nelegální byznys na světě.
Šestadvacetiletý cestovatel z Třince Arthur F. Sniegon, absolvent ekologické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy, se rozhodl chránit slony a další divoká zvířata tam, kde nezákonný obchod začíná - v Africe. Roli policejní volavky sehrál výborně. Díky němu se kamerunské policii podařilo zatknout významnou skupinu pašeráků, kteří mají na svědomí desítky, možná stovky zabitých slonů.
Začalo to v Kongu
"Nemám rád nespravedlnosti. Co lidstvo divoké přírodě činí, je podle mého jedno velké
bezpráví," objasnil Sniegon pohnutky, které ho přiměly k ochraně divokých zvířat na černém kontinentě. Jelikož dlouhodobě pobývá v Kongu, okolnosti "svého" policejního zátahu na překupníky popsal TÝDNU v e-mailu.
"Své detektivní eskapády jsem dopředu věru neplánoval. Příležitost ale dělá strážce zákona," napsal Sniegon z Afriky. S akcí proti překupníkům začal letos na jaře v Kongu, kde sice platí dostatečné zákony na ochranu přírody, ale úřady jejich dodržování většinou nevyžadují. "Šokovalo mě, jak snadné bylo se ke slonovině dostat," vzpomíná. S přispěním náhody pak narazil na jednu místní ekologicko-ochranářskou organizaci, která ocenila, že se na vlastní pěst snaží v Africe zapojit do boje s překupníky. Spojila ho s jiným sdružením v Kamerunu, jehož lidé pak českého aktivistu připravili na zátah samotný.
Základem úspěchu akce proti překupníkům se slonovinou bylo získat si jejich důvěru. "Pravda je, že většina neúspěšných operací ztroskotává právě na nedostatku důvěry. Snažil jsem se proto být opravdu vytrvalý a přesvědčivý, zároveň ale nevtíravý," popisuje své kroky Arthur F. Sniegon.
Aby dal najevo skutečný zájem o budoucí seriózní obchod, hledal například s hlavním z překupníků v kamerunském hlavním městě Yaoundé nějakou drahou vilu, kterou "si pak koupíme a budeme spolu točit velké peníze".
"Hledání takové vily a služby realitky nebyly samozřejmě zdarma a stálo to taky hodně zdánlivě zbytečně vynaložené energie. Nicméně jsem udělal dobrý dojem, a o ten přece ve velkém byznysu jde," uvádí Sniegon. "No a co se týče piv koupených oněm překupníkům, tak ty jsem záhy přestal počítat."
I tak to chvilkami vypadalo, že všechny peníze a energie přijdou vniveč. Překupníci byli značně nedochvilní, na schůzky chodili s velkým zpožděním. Často také vypadávala mobilní síť - nejen na hodiny, ale i na celé dny. Akce se natahovala na několik týdnů.
"Má nervozita a napětí by se daly v těchto okamžicích krájet. Naštěstí se ale vždycky podařilo komunikaci znovu navázat a akce se stále sunula kupředu," říká český aktivista v Africe. Zatčení pašerácké skupiny se odehrálo v jednom hotelu v kamerunském hlavním městě, kam překupníci přinesli dva páry malých klů zabitých slonů a kde číhali policisté. Podrobnosti ale Sniegon ani měsíce po úspěšném zátahu nechce zveřejňovat.
"Operace byla dobře naplánovaná, a tak neměli překupníci tušení o mé pravé roli. Nebudu ale prozrazovat přesnou strategii. Člověk nikdy neví, kde má čert oči," vysvětluje. Z "obchodního" hlediska mělo zatčení překupníků relativně malý význam. Hodnota zadržených klů byla na kamerunském trhu asi patnáct tisíc korun a na asijském něco přes sto tisíc.
Významní afričtí pašeráci
Zatčení překupníci patřili mezi poměrně důležité hráče operující na strategickém území mezi Kongem, Kamerunem a Gabonem, kde žije hodně slonů a málo lidí. Pašováním se živili, měli na svědomí možná stovky slonů. Jedním směrem pašovali slonovinu, zpátky pak střelné zbraně pro pytláky. Soud jim udělil roční vězení, ačkoli za mřížemi mohli strávit až pět let.
Arthur F. Sniegon se od té doby zapojil do dalších protipašeráckých akcí, byť se už znovu nestal policejní volavkou, která byla u zatčení překupníků. "Ne vždy to totiž vyjde a někdy je potřeba se stáhnout. A zkusit štěstí zase příště," konstatuje. I tak se mu podařilo získat zajímavé informace, které pomohly se zadržením překupníků s kožešinami lvů a levhartů. Dál se snaží pomáhat i slonům.
"Do národních parků v Čadu například posíláme darovaná česká horská kola pro strážce slonů přímo v terénu. Momentálně jsem opět v Kongu, kde společně s českou kynoložkou pomáháme s výcvikem a nasazením vůbec prvních středoafrických psů na vyhledávání slonoviny a zbraní," svěřuje se Sniegon, který se rovněž zapojil do přípravy internetové kampaně proti obchodu se slonovinou.
***
Pašeráctví jako byznys * Zatímco v roce 2011 zabili pytláci asi 17 tisíc slonů, loni to bylo 35 až 40 tisíc zvířat; nedá se vyloučit, že skutečná čísla jsou ještě vyšší. * Ze slonoviny, nosorožčí rohoviny a dalších trofejí se vyrábějí figurky a jiné ozdobné předměty nebo přípravky pro tradiční asijskou medicínu - proti "všem" nemocem včetně rakoviny nebo potížím s erekcí. Rohovina má ovšem podobné složení jako lidské vlasy nebo nehty, a žádné léčebné schopnosti tedy nemá. * Zatímco pytlák dostane od překupníka za kilogram slonoviny obvykle 80 až 100 dolarů, konečný zákazník platí 2000 až 2500 dolarů. Podobné je to s nosorožčími rohy, kde je cílová cena dokonce až okolo 60 tisíc dolarů. * Do kampaně proti pytláctví a pašeráctví se zapojila i Zoo Dvůr Králové, která 21. září spolu s dalšími zahradami veřejně spálí své zásoby rohoviny, které má například z uhynulých zvířat. "Půjde o symbolickou tryznu za všechny nosorožce upytlačené v posledních letech a zároveň o upozornění, že jakékoli obchodování s rohovinou je nepřijatelné," uvedl ředitel zahrady Přemysl Rabas.
