Policie v loňském roce nasadila 6 717 odposlechů, meziročně o 201 méně. Zhruba třetinu odposlechů policisté využili k tomu, aby rozkryli organizované skupiny. Nejčastěji policie odposlouchávala podezřelé kvůli drogové trestné činnosti. Následovala násilná trestná činnost, když policisté řešili hlavně případy vydírání, loupeží a vražd. Vyplývá to z analýzy policejních odposlechů za rok 2016. Informaci o dokumentu příští týden dostane vláda.
Policisté loni pracovali na 124 029 živých kauzách. Odposlechy potřebovali nasadit u 1 064 případů, což je 0,9 procenta řešených kauz.
Nejčastěji podezřelé podobně jako v minulých letech odposlouchávala Národní protidrogová centrála (NPC). Loni odposlouchávala 1 439 linek a 697 lidí. Druhou nejčastější složkou využívající odposlechy byla Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ), která poslouchala 993 linek a 770 lidí. Následuje pražská kriminální policie, která odposlouchávala 792 linek a 450 lidí.
Odposlechy může policie použít jen po návrhu státního zástupce, se kterým musí souhlasit soud. Souhlas k odposlechu může dát u vybraných trestných činů také odposlouchávaná osoba, ale to se stává pouze v minimálním počtu případů.
Za posledních 13 let policisté nejčastěji odposlouchávali podezřelé v roce 2004, a to v 9 610 případech. Následovaly roky 2006 a 2014, kdy odposlechy překročily 7 500 případů. Nejmíň odposlechů naopak policie udělala v letech 2008 a 2009, kdy jich bylo pod pět tisíc.
Analýza se věnuje také sledování osob a věcí, na které se loni policie zaměřila ve 4919 případech. Proti roku 2015 šlo o meziroční nárůst o 443 sledování. Podobně jako u odposlechů se sledování nejčastěji používalo v souvislosti s rozkrýváním drogové kriminality a organizovaných gangů.
