Policii letos poznamenalo dvojvládí v jejím čele

Policii v letošním roce poznamenal zejména prosincový návrat Petra Lessyho do služebního poměru, který vyvolal dvojvládí v jejím čele. Kromě toho však sbor začal po několika letech znovu nabírat nové policisty, v příštím roce by mělo přibýt tisíc mužů a žen. Policie by tak měla mít celkem 40 tisíc lidí. Vyjednat se odborům podařilo také plošné navýšení mezd policistů i občanských zaměstnanců o dvě procenta. Deset procent z platu, která policistům sebrala před třemi roky vláda a která jim po třech letech slíbila vrátit zpět, však zatím nedostanou.

O návratu Lessyho do služebního poměru rozhodl začátkem prosince ministr vnitra v demisi Martin Pecina poté, co Lessyho stíhání kvůli údajné pomluvě a zneužití pravomoci zastavil soud. Pecina tak učinil navzdory doporučení své poradní komise. Protože se Lessyho nástupce Martin Červíček odmítl funkce policejního prezidenta dobrovolně vzdát, Pecina zároveň zahájil řízení, ve kterém přezkoumává zákonnost jeho jmenování.

Červíček však naznačil, že ministr postupuje proti němu, protože odmítl jeho návrhy na personální změny v policii. Pecina chtěl podle Červíčka odvolat šéfy protikorupční policie a krajských ředitelství ve Zlínském, Olomouckém a Jihočeském kraji. Plnou podporu Červíčkovi vyjádřil také prezident Miloš Zeman, podle něho by měl dvojvládí řešit až nový ministr vnitra.

Lessyho propustil loni v srpnu tehdejší ministr Jan Kubice poté, co policejního prezidenta obvinila Generální inspekce bezpečnostních sborů. Lessy údajně nechal uniknout do médií negativní informace o náměstkovi krajského policejního ředitelství ve Zlíně Jaroslavu Vaňkovi. Obvodní soud však následně Lessyho zprostil viny, odvolací soud pak trestní řízení zcela zastavil s argumentem, že ve stejné věci již bylo rozhodnuto v kázeňském řízení. Protože se nejvyšší státní zástupce rozhodl nepodat dovolání, kauza tak definitivně skončila.

Personální změny v uplynulém roce nedoznal pouze post policejního prezidenta, ale i její širší vedení - novým náměstkem policejního prezidenta, pod kterého spadá například dopravní nebo pořádková policie, se stal Tomáš Tuhý. Po sporu s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou také v květnu opustil post šéfa protikorupční policie Tomáš Martinec. Ve funkci ho nahradil Milan Komárek. V čele dopravní policie pak letos skončil její dlouholetý šéf Leoš Tržil, jeho nástupcem se stal Tomáš Lerch.

Řadové policisty však spíše než dvojvládí v čele policie trápí dlouhodobé snížení platů. Podle odborářů z Unie bezpečnostních složek kvůli tomu někteří čelí dokonce exekucím. Návrat deseti procent platu chce řešit nově se rodící koalice, která ve svém programu navrácení finančních prostředků policistům slibuje.

Policie se letos potýkala také se zhruba desetiprocentním nárůstem kriminality, svůj podíl na tom měla i novoroční amnestie exprezidenta Václava Klause. Ze zhruba 6300 propuštěných z vězení je již více než třetina znovu stíhána.

Českou republikou také otřásl případ, který v červnu spustili detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a který skončil pádem vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS). Kriminalisté zatkli mimo jiné šéfku jeho kabinetu Janu Nagyovou, kterou si někdejší premiér vzal později za ženu. Nagyovou, dva exšéfy Vojenského zpravodajství Ondreje Páleníka a Milana Kovandu a zpravodajce Jana Pohůnka policisté viní z nelegálního sledování Nečasovy bývalé ženy Radky. Kromě toho Nagyová a exnáměstek ministra zemědělství Roman Boček čelí obvinění z politické korupce.

K Nagyové se kriminalisté dostali při prošetřování podezření na údajnou organizovanou zločinnou skupinu složenou z podnikatelů a lobbistů s krytím ze státního zastupitelství. Detektivové v této souvislosti v uplynulých dnech předali obvinění někdejšímu náměstkovi pražského vrchního státního zastupitelství Liboru Grygárkovi. Je podezřelý, že kryl lobbistu Romana Janouška.