Sněmovna zřejmě schválí novelu, podle níž budou moci snadněji získat české občanství děti a vnuci krajanů, kteří emigrovali z někdejšího Československa. Po ústavně-právním výboru ve čtvrtek podpořil senátní předlohu velkou většinou hlasů přítomných členů také garanční bezpečnostní výbor. Novelu o státním občanství nyní bude v dolní komoře čekat druhé čtení.
Předloha předpokládá, že potomci emigrantů by mohli nabýt české občanství prohlášením. Stejnou úpravu navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2013, Sněmovna ji ale tehdy z vládní předlohy vyřadila i přes snahu Senátu. V dolní komoře při prvním projednávání převládal argument, že k českému občanství by se mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v tuzemsku nebyli.
Senátoři s úpravou přišli kvůli tomu, že platné znění zákona se zavedením možnosti dvojího občanství mnohdy rodiny krajanů rozdělilo. "Jedno dítě, které se narodilo před možností dvojího občanství, má jiné státní občanství než dítě, které se narodilo po tomto datu," argumentovali. Postihlo to podle senátorů především rodiny, které musely odejít z bývalého Československa po nástupu komunistického režimu v roce 1948.
Pokud by byla novela přijata, zájemci o české občanství by k prohlášení museli přiložit doklad prokazující datum a způsob pozbytí českého nebo československého občanství jednoho z rodičů nebo prarodičů. Nyní mohou nabývat občanství jen lidé, kteří československé nebo české občanství pozbyli před účinností vládní novely. Zákon vylučuje tuto možnost například pro slovenské občany s ohledem na rozdělení Československa.
