Sláva na Westerplatte
Politici včetně Zemana si v Polsku připomněli konec války

Desítka vysokých politických představitelů v čele s polským prezidentem Bronislawem Komorowským a českým prezidentem Milošem Zemanem se v noci na pátek podle polských médií zúčastnili pietního aktu na gdaňském poloostrově Westerplatte. Zde v roce 1939 padly během útoku nacistického Německa na Polsko první výstřely druhé světové války.

Baltský poloostrov Westerplatte považuje Polsko za symbol svého vzdoru proti nacistické invazi, která oficiálně začala 1. září 1939 časně ráno palbou německé bitevní lodě Schleswig-Holstein na tamní vojenské zařízení. Jeho posádka poloostrov sedm dní proti značné nacistické přesile bránila.

Tato a další akce v Polsku se konaly u příležitosti 70. výročí konce druhé světové války v Evropě. Komorowski připomněl, že pro Poláky znamenal mír konec německé okupace, posunutí hranic země na západ a také polohu na špatné straně železné opony mezi komunistickým Východem a demokratickým Západem.



Půlnočnímu pietnímu aktu předcházela konference s historiky v severopolském Gdaňsku, které se vedle Komorowského a Zemana zúčastnil také generální tajemník OSN Pan Ki-mun. Prohlásil, že Evropská unie a Organizace spojených národů vznikly v reakci na tragédie druhé světové války, aby se válečné hrůzy již nikdy nemohly opakovat. Stejný názor vyslovil ukrajinský prezident Petro Porošenko, který zároveň varoval před obdobným válečným konfliktem.

"Musíme mít ponaučení z historie na paměti i v 21. století, kdy se má země stala obětí agrese. Kupodivu jsme svědky pokusů o ústupky agresorovi. Ukrajina plně respektuje dohody z Minsku, ale útočník na Donbase dále stupňuje svou činnost," řekl Porošenko o vyhrocené situaci na východní Ukrajině.

Na vzpomínkové akce v Polsku spolu se Zemanem přijeli například prezidenti Litvy, Estonska či Bulharska, Slovensko zastupoval premiér Robert Fico.