Debata o tom, kdo v roce 2009 nahradí evropského komisaře Vladimíra Špidlu, začíná hýbat naší politickou scénou. Otázku obsazení této vrcholné funkce v bruselské exekutivě EU otevřel premiér a šéf ODS Mirek Topolánek, který by si v této roli dokázal představit svého stranického kolegu, exministra financí Vlastimila Tlustého.
Tlustý ale nabídku odmítl, podle něj to není na pořadu dne. "Jakoukoli nabídku tohoto typu, která by znamenala složení poslaneckého mandátu, nepřijmu," uvedl v dnešním Právu.
Předseda zahraničního výboru sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) tuto zprávu bere jako zahájení diskuse. "Jmenování komisaře je v gesci vlády, nicméně věřím, že konzultace se povedou i s opozicí," řekl Hamáček.
Uvítal by, kdyby budoucí komisař byl osobnost tak výraznou, za níž považuje bývalého socialistického premiéra Špidlu. Co se týče Tlustého, připomněl výhrady tehdy opoziční ODS vůči nominaci Pavla Teličky na funkci eurokomisaře kvůli jeho členství v KSČ. "Stejné výhrady by se daly vznést i vůči panu Tlustému," poznamenal opoziční poslanec.
"Nechci předjímat, kterým směrem se vydá česká vláda, nicméně člověk formátu pana Tlustého by tu funkci rozhodně zvládl," soudí šéf europoslanců ODS a Topolánkův poradce Jan Zahradil. Pokud komisař nerezignuje sám, nemá vláda členského státu žádnou možnost ho odvolat. Kabinet tak může rozhodnout o případné výměně Špidly až v roce 2009. "Bude-li v té době u moci tato koaliční vláda, tak si dovolím předpokládat, že do této funkce vyšle někoho jiného než pana Špidlu," řekl Zahradil.
Zelení o nabídce pro Tlustého vůbec nevěděli
Předseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Ondřej Liška ze Strany zelených se o Topolánkově nabídce Tlustému dozvěděl až z médií. "Pan premiér to s námi jako obvykle nekonzultoval," uvedl vládní poslanec. Zelení už dříve premiérovi vyčítali, že bez vědomí koaličních partnerů jmenoval Zahradila zmocněncem pro euroústavu. Předpokládá, že příští čtvrtek na schůzce koaličních lídrů o evropských otázkách přijde řeč i na výběr eurokomisaře. Podle něj je Špidla dobrý komisař, hovořit o jménech je ale podle něj předčasné. Nyní jsou před republikou naléhavější úkoly, především příprava na předsednictví v EU, tvrdí Liška.
I když se úvahy o českém členovi Evropské komise objevily až v poslední době, byly prý ve hře i na podzim během vyjednávání mezi ODS a ČSSD o společné vládě. "Dostávali jsme signály z ČSSD, že jednou ze smluvních podmínek je nominace (předsedy ČSSD) Jiřího Paroubka na funkci evropského komisaře. Bylo to něco, co přesahovalo meze naší představivosti," řekl jeden z účastníků tehdejších jednání, která nakonec zkrachovala. ODS se na vládě domluvila s lidovci a zelenými.
Ani výběr prvního českého komisaře před třemi lety rozhodně nebyl jednoduchou záležitostí. Původně nominovaný poslanec ČSSD Miloš Kužvart se nečekaně vzdal kandidatury, vláda místo něj do Bruselu poslala zkušeného diplomata Pavla Teličku. V Evropské komisi pracoval od vstupu Česka do Evropské unie, tedy od 1. května 2004. Původně žil v domnění, že má jistou nominaci nejen na půl roku, ale i na dalších pět let. Nová vláda Stanislava Grosse (ČSSD) však v létě jmenovala komisařem na období 2004 až 2009 Špidlu, Grossova předchůdce v premiérské funkci. Stal se komisařem zodpovědným za sociální otázky, zaměstnanost a rovné příležitosti. Opozice Špidlovi vyčítala slabé jazykové znalosti i to, že přesun ze Strakovy akademie do komise je "trafika".
Foto: Petra Mášová
