Všechny parlamentní strany kromě komunistů si v březnu pohoršily ve stranických preferencích, jejich pořadí se však nezměnilo. Nejvýraznější byla ztráta u ODS. Volby do sněmovny by v současné době vyhrála ČSSD, která by s komunisty mohla vytvořit většinovou levicovou koalici s celkem 107 mandáty.
Podle STEM mohou za pokles stranických preferencí jednotlivých stran rozbouřené emoce související s únorovou prezidentskou volbou. Respondenti údajně cítí rozčarování a bezradnost. Narostl podíl těch, kteří nevědí, koho by volili, i těch, kteří nedávají přednost žádné politické straně. Ochota účastnit se voleb se ale mírně zvýšila - k urnám by teď přišlo 56 procent občanů.
Vývoj stranických preferencí
| v % | listopad | prosinec | leden | únor | březen |
| ČSSD | 26,9 | 33,3 | 31 | 31,1 | 30,3 |
| ODS | 27,5 | 24,5 | 24,3 | 26,7 | 24,2 |
| KSČM | 12,1 | 11,8 | 13,1 | 10,6 | 10,7 |
| SZ | 9,4 | 8,7 | 8,2 | 9,4 | 8,9 |
| KDU-ČSL | 5,7 | 6,2 | 6 | 7 | 5,3 |
Stranické preference většiny parlamentních stran se oproti únoru sice snížily, ve všech případech kromě KDU-ČSL se ale propad pohybuje v rámci statistické chyby, která činí u menších stran 1,5 procentního bodu, u velkých stran 2,5 procentního bodu. Žebříček preferencí stále vede ČSSD s 30,3 procenta, následuje ODS s 24,2 procenta. Komunisti mají 10,7 procenta, Strana zelených 8,9 procenta a KDU-ČSL 5,3 procenta. Stranické preference vyjadřují rozložení politických sympatií u všech respondentů, tedy i u těch, kteří nejsou rozhodnuti nebo schopni uvést preferenci žádné strany.
Pokud by se v březnu konaly volby do sněmovny, ČSSD by získala celkem 81 křesel. Následovala by ODS s 64 mandáty, komunisti s 26, zelení s 19 a lidovci s deseti mandáty. Současná vládní koalice by tedy měla ve sněmovně jen menšinu - 93 mandátů. Statistická chyba u všech stran může činit plus minus dva mandáty.
Foto: Profimedia.cz
