Političtí vězni si dnes už podesáté připomněli památku obětí komunistického režimu v bývalém Československu. V prostorách pražského motolského krematoria se jich za účasti politiků sešlo několik desítek. Pietní akt vyvrcholil položením věnců na nedalekém pohřebišti, kde byly v minulosti uloženy urny s popelem popravených vězňů.
"Na tomto místě si připomínáme smrt především těch, kteří byli popraveni," řekl první místopředseda Konfederace politických vězňů František Šedivý. Komunistický režim zacházel s těly popravených odpůrců tak, že jejich popel nevydal pozůstalým, ale uchovával je na neznámých místech bez označení číslem či jménem. "Po několika letech pátrání a srovnávání seznamů na vedení pankrácké věznice, kde bylo nejvíc poprav, jsme zjistili, že to místo je pravděpodobně tady," řekl Šedivý. Po odkrytí pohřebiště se podle něj podařilo několik uren nalézt a asi čtyři dokonce identifikovat.
Na pátrání po osudech uren se podílel hlavně vedoucí dokumentační komise Konfederace politických vězňů Otto Stehlík, který se snažil zjistit, kam urny s popelem popravených zmizely. "Ze začátku byly uschovány v archivu krematoria, pak je ovšem příslušníci vězeňské stráže odtamtud někam odvezli," řekl.
Transport uren neměl vzbudit podezření
Teprve po roce 1958, kdy rozkaz tehdejšího ministerstva vnitra umožnil jejich ukládání na hřbitovy, se popel mohl dostat na místa odpočinku."Bohužel často velmi opožděně. Třeba sem do Motola se řada uren dostala až v roce 1965," vysvětlil. V rozkaze podle něj totiž bylo ustanovení, aby se urny neodvážely hromadně a transport tak nevzbudil podezření. "Ještě 5. května 1965 sem bylo převezeno z Pankráce 78 uren a popel uložen tady na místě společného pohřebiště," popsal novinářům tehdejší praxi. Stehlík sám strávil ve vězení bez jednoho měsíce šestnáct let. Většinu trestu si odpykal v Leopoldově.
Dnešního ceremoniálu se zúčastnili zástupci Senátu, sněmovny, vlády, hlavního města Prahy a další. Věnec poslala také prezidentská kancelář, kterou reprezentovala někdejší předsedkyně Senátu Libuše Benešová. Místopředseda vlády Alexandr Vondra řekl, že jde o dluh, který nebude nikdy zcela splacen. "Dlužíme především těm, kteří se po roce 1948 nesmířili s komunismem, bolševismem a totalitou," prohlásil. "Lidem, kteří pro nás všechny změřili cenu svobody," dodal.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič, který se shromáždění rovněž zúčastnil, je přesvědčen, že se podaří vypátrat a zjistit více podrobností i jmen lidí, jejichž popel byl v Motole uložen. Tomu by podle něj mělo napomoci založení Ústavu pro studium totalitních režimů. Jak řekl, je mu líto, že se na podobných akcích schází tak málo lidí. "Mě to velmi mrzí. Bohužel v našem národě nemáme vybudovanou tradici nějakého širšího ocenění, vzdání úcty těm, kteří položili životy za naši dnešní svobodu," řekl ČTK a České televizi.
Foto: Robert Sedmík
