Připomínka února 1948
Aktivisté zavěsili oprátku na sídlo KSČM. Kvůli Kim Čong-ilovi

Aktivisté z občanské iniciativy Bez komunistů.cz se v pátek v poledne snažili upevnit nad vchod do pražského sídla KSČM symbolické oprátky. Chtěli připomenout zločiny komunistického režimu a vyjádřit nesouhlas s nedávnou kontroverzní výstavou o životě bývalého severokorejského vůdce Kim Čong-ila. Akce byla první připomínkou 67. výročí komunistického převratu v roce 1948, které připadne na 25. února.

Ve výroční den se od 17 hodin uskuteční na pražském Staroměstském náměstí protestní happening Světlo pro budoucnost, ne komunistickému temnu. Iniciativa očekává, že přijdou stovky lidí, účast přislíbily i známé kulturní a politické osobnosti. Akce má připomenout minulost a varovat před snahou současných komunistů zpochybňovat zločiny jejich režimu.

Dobrovolníci z iniciativy Bez komunistů.cz postavili před vchod do budovy komunistické strany žebřík a snažili se pověsit několik oprátek. Jelikož akce byla neohlášená, a proto rychlá, podařilo se jim připevnit pouze jednu. Komunisté na akci zprvu nereagovali, po chvíli oprátku odstranili.

Lidé z iniciativy označili oprátky za symbol komunismu. Reakci komunistů ani nečekali, vždyť se doposud neomluvili ani za zločiny režimu. "Spíš očekáváme reakci veřejnosti, že konečně začne nahlížet na komunistickou stranu tak, jak by měla. Že strana vůbec nepatří do demokratické společnosti a parlamentu," řekl zástupce Bez komunistů.cz Petr Marek.

Aktivisté také kritizovali postoje šéfky pražských komunistů Marty Semelové, která žádá, aby na budově pražského Národního muzea nevisel portrét Václava Havla. Už v minulosti zpochybňovala zločiny komunismu a bagatelizovala proces s Miladou Horákovou. Protest byl namířen i proti výstavě, kterou v centrále KSČM uspořádal první místopředseda Petr Šimůnek na počest nového velvyslance Severní Koreje v Praze Kim Pchjong-ila, nevlastního bratra zesnulého diktátora Kim Čong-ila. Na některých panelech byla hesla o Dni zářící hvězdy, dni narození věčného generálního tajemníka korejské strany soudruha Kim Čong-ila.

Na happening k 25. únoru si lidé mají přinést svíčky. Tak jako loni vytvoří světelný řetěz, při němž uctí památku obětí komunismu. Tento den není pro Čechy podle Marka jen pouhou historickou událostí, ale skutečností, která stále zasahuje a ovlivňuje současný život. "Po listopadu 1989 jsme se jasněji nevyrovnali s dobou komunistického režimu a bohužel o následky zakopáváme neustále," řekl.

Během únorového převratu v roce 1948 převzala moc v zemi komunistická strana, a to po vládní krizi zřejmě vyprovokované komunisty. Prezident Edvard Beneš přijal 25. února demisi 12 nekomunistických členů vlády a zároveň jmenoval ministry podle přání komunistického premiéra Klementa Gottwalda. Československo se pak dostalo do područí Sovětského svazu. Tato etapa skončila až v listopadu 1989.

Iniciativa pořádá také řetězovou hladovku, která upozorňuje na oběti komunismu. Na dnešek připadá vzpomínka na tisící oběť, konkrétně salesiánského kněze Josefa Kašíka, jenž zemřel v komunistickém vězení. Hladovku za něj drží známý salesiánský kněz a písničkář Ladislav Heryán.