Prezident Miloš Zeman v Moldavsku nepřímo varoval před vítězstvím expremiérky Julije Tymošenkové v nedělních prezidentských volbách na Ukrajině. Jeho protějšek Nicolae Timofti doufá v ukončení vojenských akcí v sousední zemi a uskutečnění klidných voleb hlavy státu, které přispějí ke zmírnění vyhrocené situace v regionu.
Zeman uvedl, že se nechce vměšovat do vnitřních záležitostí Ukrajiny, ani vyjadřovat svoje osobní sympatie či antipatie k jednotlivým kandidátům na novou ukrajinskou hlavu státu. Ve své řeči však nepřímo zmínil svého času vězněnou Tymošenkovou, která je známá svým světlým copem. "Andílek s plavými copy nemusí být nutně andílkem," varoval Zeman.
Český politik věří, že nový ukrajinský prezident dosáhne smíření s proruskými separatisty. "Čímž se vyhne jak riziku občanské války, tak riziku vnější invaze," řekl Zeman. "Pevně doufáme, že budou zastaveny všechny vojenské akce, které vedou ke ztrátám lidských životů," vyjádřil se k situaci v sousední zemi moldavský prezident Timofti.
Kišiněv se obává rozšíření násilností na Ukrajině blíže k moldavským hranicím. Podobný vývoj by podle některých představitelů mohl posílit separatistické tendence v prorusky orientovaném regionu Podněstří. "Všechny problémy, které se objevují, musí být řešeny mírovou cestou," vyzval Timofti.
Tymošenková proslula jako jedna z vůdčích osobností takzvané oranžové revoluce, jež vynesla koncem roku 2004 Viktora Juščenka do prezidentského křesla, o které se tehdy ucházel i nyní svržený ukrajinský prezident Viktor Janukovyč. Začátkem roku 2010 svedla s Janukovyčem boj o prezidentské křeslo a těsně prohrála. V říjnu 2011 byla odsouzena k sedmi letům vězení a vysoké pokutě za předražený dovoz ruského plynu v roce 2009. Letos v únoru byla během revolučních změn propuštěna.
Zeman dnes do Kišiněva přiletěl ze sousedního Rumunska. V moldavské metropoli bude do pátku. Podle Timoftiho mají české firmy zájem investovat v Moldavsku do energetiky, dopravy a logistiky. Zástupci obou zemí dnes podepsali také zahájení nového rozvojového projektu, který se týká podpory budování vinařského registru v zemi, která je proslulým producentem nápoje z hroznů.
Celkový rozpočet projektu je přibližně 22 milionů korun, přičemž polovinu nákladů bude hradit Česká rozvojová agentura a polovinu agentura pro mezinárodní rozvoj Spojených států (USAID).
