Jak poslanci souloží na záchodcích? Koho sbalila Kristýna Kočí? Jak to, že Nečasovu vládu neshodil skandál kolem Nagyové, nýbrž američtí agenti? A jak to bylo s vyraženými zuby? Do řady píšících politických veteránů se přidává exposlanec Věcí veřejných Michal Babák, který přichází se svým "jak jsem se mýlil v politice", totiž vzpomínkami a úvahami sepsanými do knihy Medvědovi stojí pořád. Její text má on-line deník TÝDEN.CZ k dispozici, oficiálně má vyjít 15. dubna.
Autor docela trefně vystihuje tehdejší složení Poslanecké sněmovny, veřejné mínění s ním nejspíš bude zajedno. "Někdo se topil ve svých úvahách, jiný pil jako duha, další si o sobě myslel, že je plemenný býk a mnozí by si nechali koleno pro korunu vrtat. Taky tam bylo dost těch, kteří si mysleli, že když jsou na čas poslanci, jsou něco víc. To jsem pozoroval i u mnohem starších a zkušenějších kolegů. A chorobné ambice se taky nevyhýbají žádnému věku. K tomu několik psychopatů a bájivých lhářů a Sněmovna je kompletní. Dobře, pár normálních se tam také našlo, ale i tak měl Pavel Bém, profesí psychiatr, o zábavu postaráno."
|
Michal Babák - V listopadu spoluzaložil stranu Republika. |
Bez rukaviček tepe i další poslanecké nešvary, jako třeba promiskuitu či alkoholismus. "Bylo veřejným tajemstvím, že Kalouskovo kýchnutí v blízkosti otevřeného ohně by mohlo být velmi odvážným nebo spíš nerozvážným eskamotérským kouskem. Co už se ví méně, je, že se hodně nasávalo také v klubu sociální demokracie. No, nasávalo. Omlouvám se za ten výraz, ale tam se doslova chlastalo a kolektivně. To víte, levice. Červené nosy sociálních demokratů na mne ve sněmovních chodbách svítily už z dálky, tak trochu jako Machovo ucho v oblíbeném Večerníčku."
Útěk před vnadami poslankyně Kočí
A od alkoholu není daleko k dalšímu hříchu: "Řekl jsem si, že si dojdu pro něco k pití a cestou se stavím na toaletě. ‚Pardon,' říkám nejmenovanému kolegovi z klubu, s nímž jsem se málem srazil. Právě si dopínal kalhoty. Moment. To jsou přece dámské záchody! (...) Hned za ním se objevila rozesmátá kolegyně. Nevěřil jsem vlastním očím. Kolega kolegyni významně, avšak nenápadně, poplácal po zadnici." O tom, co na záchodcích probíhalo, prý nebylo pochyb.
A nemůže chybět ani "blonďatá bestie" Kristýna Kočí, jež se nemotorně pokoušela o vysokou hru a stranický puč. "Musím potvrdit, že paní Kočí uměla využívat své ženské přednosti. Samozřejmě to, že polovina Poslanecké sněmovny musela před jejími ‚vnadami' utíkat, tak to je po Poslanecké sněmovně velice známé," připomněl svůj někdejší výrok Babák. "Dobře to možná vystihuje bonmot Mirka Kalouska, kdy se na K9 přeli o její vnady pan Gazdík s panem Tluchořem a Kalousek jen tak suše poznamenal: 'Kluci, proč se přete, vždyť ona vám dá stejně oboum.' Z Věcí veřejných se jí z poslanců ale snad všichni ubránili."
Bývalý poslanec si v knize posteskl, že "značka Babák" je dnes téměř neprodejné zboží. "Moje pověst je, mírně řečeno, nevalná. Ale jako většina ostatních smrtelníků mám potřebu vykřičet do světa, že je to trochu nespravedlivé," shrnuje své literární ambice. "Rozumím tomu, že jako politik je člověk mediálně velmi zajímavý, a když udělá chybu, tak to dostane spočítané i s úroky. To je asi přirozené a je to tak v každé demokratické zemi. Ale u nás, kde jsou někteří novináři schopni udělat cokoliv za třicet stříbrných, je to prostě trochu přes čáru. A dovolání není. Nezbývá tedy než vzít zákon do vlastních rukou a... napsat knihu."
Medvěd Nečas
A kde přišel na bizarní název knihy a spojení medvědovy erekce s politikou? Tato šelma totiž nemá mimické svaly a tedy se tváří pořád stejně - právě jako premiér Petr Nečas. "Tam se mohlo mluvit o čemkoli a on nehnul brvou. No a jak se vžila přezdívka Medvěd, tak vždycky někdo při pauze poznamenal, když Nečas odešel, že Medvědovi stojí pořád."
Exposlanec nevynechává ani svou patrně nejslavnější příhodu. V historce o rozbitém úsměvu nezapře dramatický talent: "Jediné, na co si vzpomínám, je pocit, že je 'něco' za mnou. Pak následovala rána, ostrá bolest a tma. Přicházím k sobě a v mlze nade mnou se vynořuje postava. Zřejmě mi podává ruku, aby mi pomohla. To mě těší. Náhle cítím palčivou bolest v očích. Pomalu si uvědomuji, co se vlastně děje. Houby pomocná ruka. Reportér tehdejší TV Metropol natahoval ruku s telefonem, aby si mě mohl hezky vyfotit. Ano, to je ta slavná fotka Babáka bez zubů."
Vzpomínky sice Babák píše přístupným jazykem, jejich sdělení je ale vlastně docela závažné, a to nejen z pohledu České republiky. "Hlavním důvodem bylo poodhalení reálného politického zákulisí," vyjádřil se pro on-line deník TÝDEN.CZ. Jeho cílem prý je "upozornit na všechny, kteří rozhodují o tom, kdo bude úspěšný, mocný, s podporou médií a veřejného mínění. Sám bilancuji, s pokorou se snažím z mnohých svých omylů poučit, zároveň ale chci podat pomocnou ruku všem politickým nováčkům, aby v politice obstáli bez šrámů či vyražených zubů."
Američané mají své lidi všude
Tou nejhrůznější politickou zkušeností je pro Babáka pozadí pádu Nečasovy vlády. Hlavním důvodem nebyly podle něj kauzy kolem Jany Nagyové, dnes Nečasové, nýbrž nic menšího než dostavba Temelína. "V červnu už bylo jasné, že Westinghouse zakázku nedostane. Tento stav ale americká strana nehodlala akceptovat. Nebudeme si nic namlouvat, ale USA mají své lidi všude, tedy i u nás. Proto nebyl pro americké tajné služby problém u nás vyvolat krizi, která vedla k pádu vlády. Jak? V jednoduchosti je dokonalost." Stačilo prý zdržení na pár měsíců a nové volby. "Myslíte si snad, že Babiš hraje sám za sebe? Kdo myslíte, že dostane zakázku na dostavbu Temelínu nyní, když je většina vládní reprezentace klienty americké strany?" rozvíjí své úvahy bývalý poslanec.
