Takzvané Benešovy dekrety nebudou ve výjimce k lisabonské smlouvě, kterou po Evropské unii žádá prezident Václav Klaus, vůbec zmíněny. Maďarsko již dříve pohrozilo, že případnou výjimku zablokuje, pokud v ní budou zmíněny právě dekrety bývalého československého prezidenta Edvarda Beneše.
Novinářům to v pondělí v Lucemburku po skončení prvního dne zasedání unijních ministrů zahraničí řekl český ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle.
"V našem návrhu se nebudeme odvolávat na žádnou konkrétní část naší legislativy," řekl Füle a později upřesnil, že měl na mysli právě Benešovy dekrety, na jejichž základě po 2. světové válce na území tehdejšího Československa přišli o majetek sudetští Němci a část maďarské menšiny.
PSALI JSME: Maďaři nechtějí výjimku pro Česko v lisabonské smlouvě
Výjimka z Lisabonu: jedna čárka a dvě slova
Klaus ovšem žádá pro Česko výjimku z Listiny základních práv EU související s lisabonskou smlouvou právě kvůli případným majetkovým nárokům sudetských Němců, přestože řada expertů tvrdí, že listina nic podobného neumožňuje a neplatí zpětně.
Česko je ale i tak na dobré cestě výjimku nakonec získat. Měla by být ale jen obecná a měla by mít podobu čárky a slovního spojení "Česká republika", jež by se přidala k výjimce z Listiny základních práv EU, kterou již mají Polsko a Británie.
Unie chce záruku
Evropská unie je ochotná na výjimku z Lisabonu přistoupit. Švédské předsednictví ale upozornilo, že od Česka očekává záruku, že prezident Klaus pak smlouvu opravdu podepíše.
ČTĚTE TAKÉ: Švédský návrh k Lisabonu Klausovi vyhovuje
Ústavní soud dostal další Klausovo vyjádření k Lisabonu
V Lucemburku to v pondělí řekla švédská ministryně pro evropské záležitosti Cecilia Malmströmová, jejíž země unii tento půlrok předsedá. Zdůraznila, že je ale také třeba vyčkat rozhodnutí českého ústavního soudu. Na ten se obrátila skupina senátorů, aby posoudil, zda je smlouva v souladu s českým ústavním pořádkem. V úterý začíná jeho zasedání v této věci. Do jeho rozhodnutí Klaus smlouvu ani podepsat nemůže.
Ilustrační foto: Robert Sedmík a ČTK
