Zastavení trestního stíhání soudce Jiřího Berky v kauze zmanipulovaných konkursů by podle ministra Pavla Blažka (ODS) pod amnestii spadat nemělo. Blažek to řekl poslancům při schůzi sněmovny, na níž chce opozice vyjádřit nedůvěru vládě. Ministr slíbil, že učiní veškeré právní kroky k tomu, aby se Berka do své soudcovské funkce už nevrátil.
Za sporný pokládá ministr i Berkův nárok na ušlou mzdu, kterou českobudějovický soud vyčíslil na pět milionů korun. Ministr už vydal pokyny, aby suma nebyla proplacena. "Ať si to (Berka) vymáhá soudně a dokazuje, že si tu náhradu platu zaslouží," prohlásil Blažek. Připomenul, že žalobce proti zastavení Berkova stíhání podal stížnost.
Ministr poslance ve zhruba hodinovém projevu informoval o všech dosavadních amnestiích a porovnával je. Zdůraznil, že zastavení trestního stíhání bylo součástí všech dosavadních amnestií. Zdůrazňoval, že poškození budou moci o náhradu škody žádat v civilních řízeních. Uvedl také, že nikdy v historii amnestii nepředjednávala vláda a že její předseda o svém podpisu informoval kabinet až dodatečně.
Blažek také řekl, že k 16. lednu bylo z věznic na základě amnestie propuštěno 6337 odsouzených, přičemž na 16 300 ve vězení zůstalo. Připomenul přitom, že na výkon nepodmíněného trestu čeká 6200 lidí.
Ministr také vyjmenoval 16 závažných případů, na které se vztahovalo zastavení trestního stíhání - od Berkovy kauzy přes H-Systém, případy Chvalovského, Pitra, KTP Kvantum, Union banky, Moravia banky, První družstevní záložny, Českomoravské družstevní záložny až po kauzu fondu Trend, která se táhne 16 let. Nejčastější příčinou průtahů byla opakovaná vrácení soudu prvního stupně nebo státnímu zástupci k došetření, uvedl Blažek
Místopředseda Sněmovny a ČSSD Lubomír Zaorálek obvinil Blažka, že předvedl velmi rozsáhlou manipulaci s fakty a že zamlčoval skutečnosti, které se mu nehodily do krámu. Odmítl tvrzení prezidentské kanceláře, že se amnestie nebude týkat nejzávažnějších trestných činů. "Kdybyste vytunelovali celý tento stát, všechno, co lze vytunelovat, nedostanete víc než deset let," řekl Zaorálek.
Také vicepremiér Karel Schwarzenberg (TOP 09) nesouhlasil s ministrovým tvrzením, že podpis premiéra pod prezidentskou amnestií znamená, že vláda pouze amnestii provede. Připomněl, že vláda je za ni podle platné ústavy odpovědná, a že měla proto předem prozkoumat její důsledky.
16 velkých kauz
Ministr spravedlnosti Jiří Blažek (ODS) ve čtvrtek na schůzi Sněmovny k vyslovení nedůvěry vládě kvůli amnestii vyjmenoval 16 případů, které on považuje za závažné a na které se vztahovalo zastavení trestního stíhání. Uvedl, že se kauzy táhly léta a za průtahy většinou mohl stát. Soudy často vracely věci k došetření, odvolací senáty zase prvoinstančním soudům k novému projednání.
|
1) případ Miroslava Hálka, Jana Cholasty, Libora Páva a Luďka Špriňara, bývalých manažerů vytunelovaných investičních fondů Trend a Mercia: 2) trestní kauza někdejšího šéfa Českomoravského fotbalového svazu (ČMFS) Františka Chvalovského: 3) kauza Válcoven trub Chomutov: 4) případ manažerky z Komerční banky Jiřiny Kaplanové: 5) případ vytunelované společnosti H-system: 6) kauza pronájmu Českého domu v Moskvě: 7) případ miliardového krácení daní při dovozu pohonných hmot ze Slovenska: 8) trestní kauza soudce Jiřího Berky: 9) případ Konečný, Rédl: 10) kauza daňových podvodů podnikatele Tomáše Pitra a Miroslava Provoda: 11) Případ Karla Takáče a Oldřicha Bakuse, bývalých manažerů zkrachovalého obchodníka s cennými papíry KTP Quantum: 12) případ představitelů zkrachovalé makléřské společnosti Private Investors: 13) případ vytunelované Union Banky: 14) případ zkrachovalé Moravia Banky: 15) kauza zkrachovalé 1. Družstevní záložny Ostrava: 16) případ bývalých manažerů Českomoravské družstevní spořitelny: |
