Pražský magistrát
Březina porušuje zákon, nezákonně zastupuje Prahu

Náměstek pražského primátora Karel Březina zastupuje metropoli ve dvou společnostech, kde je Praha vlastníkem či spoluvlastníkem. V Dopravním podniku hl. města Prahy a ve společnosti Rencar je členem dozorčí rady. A donedávna byl za České dráhy předsedou dozorčí rady Žižkov Development. Do všech těchto společností byl jmenován v rozporu se zákonem. Březina to odmítá.

Březina byl dříve ve statutárních orgánech dvou společností: Porcela Plus a Concordia. Obě firmy zkrachovaly. A obchodní zákoník říká, že osoba, která působila ve statutárních orgánech zkrachovalé společnosti, nesmí být v obdobných orgánech jiných firem. Tato podmínka trvá ještě tři roky poté, co konkurz skončil. Na případ upozornil server iHNed.cz.

Nelogický výklad zákona

Existuje pouze jediná výjimka - že to příslušná osoba oznámí na valné hromadě a přítomní akcionáři dvoutřetinovou většinou odsouhlasí, že jim to nevadí. Březina však přiznává, že akcionáře na valných hromadách žádné ze tří firem, v nichž od té doby seděl, na své působení ve zkrachovalých společnostech neupozornil. Podle svých slov nemusel. "Já mám jasné právní stanovisko, že ta informační povinnost se na mě vztahuje až v okamžiku, kdy soud rozhodne o ukončení konkurzu, popřípadě o zamítnutí návrhu na insolvenci z důvodu nedostatku majetku," uvedl.

Podle advokátky Dagmar Dubecké z advokátní kanceláře Kocián Šolc Balaštík je Březinův výklad zákona nelogický a je v rozporu i s dalšími ustanoveními příslušného paragrafu zákona. "Takovýto výklad nemá logiku, je zcela proti smyslu zákona," uvedla. Březina argumentuje paragrafem, který pouze určuje, jak se vypočítává konec lhůty, kdy toto omezení platí. A že nemá pravdu, potvrzuje i komentář k obchodnímu zákoníku, který v roce 2009 vydalo nakladatelství Kodex.

Politikovi hrozí trestní stíhání

Právníci upozorňují, že Březinovi může hrozit i trestní stíhání za zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění. "Pokud člen statutárního orgánu v souvislosti se svou volbou, např. v čestném prohlášení pro účely zápisu do obchodního rejstříku, některou skutečnost zamlčí, je zde i možnost trestně-právního postihu," uvedla Dubecká.