Česko v evropské debatě o protiruských sankcích nebude aktivně vystupovat. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého se ústavní činitelé na středeční schůzce u prezidenta Miloše Zemana shodli, že záležitost nepovažují za prioritu. EU uvalila sankce na Rusko kvůli anexi ukrajinského poloostrova Krymu a kvůli podpoře separatistů na východě Ukrajiny, v pravidelných intervalech je prodlužuje.
"Není důvod k tomu aktivně vystupovat," řekl Babiš k debatě o sankcích. Připomněl, že členské státy EU se v postoji k Rusku liší a že jsou mezi nimi i různé názory na to, zda by sankce měly pokračovat.
Unie konec svých sankcí v březnu 2015 svázala s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Náplň dohod se stále realizovat nepodařilo. Na prodloužení sankcí o další půlrok se naposledy shodli představitelé členských států Evropské unie na summitu v Bruselu koncem června. Sankce jsou zaměřeny na bankovní, finanční a energetické sektory. Pro některé ruské firmy znamenají ztížený přístup k mezinárodním financím, není také možné vyvážet do Ruska určitá zařízení na těžbu ropy.
Zeman, Babiš, předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO), ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) a ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) se ve středu shodli, že stále trvají důvody, proč byly Evropskou unií zavedeny protiruské sankce. Vyzvali k naplnění mírových dohod z Minsku všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také, že by bylo užitečné, kdyby téma sankcí proti Rusku probrala komplexně Evropská rada, včetně zhodnocení jejich ekonomického a politického dopadu.
Babiš řekl, že diskuse o prodloužení sankcí není pro Česko priorita. Za tu považuje nalezení systémového řešení migrační krize, které by vedlo k zastavení migračních toků do Evropy, a debatu ohledně finančního rámce Evropské unie na roky 2021 až 2027.
Ke zrušení sankcí opakovaně vyzýval Zeman. Babiš k tomu řekl, že na Evropské radě Česko zastupuje premiér, nikoli prezident. "Pan prezident není členem Evropské rady, takže pan prezident může říkat, co chce," řekl Babiš.
