Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvítal, že se francouzský prezident Emmanuel Macron po přesvědčivém vítězství v parlamentních volbách bude moct opřít o jasnou parlamentní většinu. Ocenil také, že neuspěla nacionalistická pravice. Další čeští politici v prvních reakcích na odhadované výsledky vyjádřili naději, že Macron své silné postavení využije pro prosazení nutných reforem ve své zemi i v Evropské unii.
"Jsem rád, že nacionalistická pravice byla ve Francii viditelně poražena jak v prezidentských, tak v parlamentních volbách. Dobrý základ pro pokračování evropské spolupráce. Macron se bude moci opřít o jasnou parlamentní většinu, což je dobrá zpráva. V Evropě potřebujeme silnou a stabilní Francii," uvedl Sobotka na Twitteru.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že výrazné vítězství Macronova hnutí bude znamenat velkou změnu na francouzské politické scéně a silný mandát pro francouzského prezidenta i v rámci EU. Jeho stranický kolega, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček uvedl, že Francie zvolila proevropskou volbu. "Je to i velká lekce pro evropskou levici. Pozitivní kampaň funguje," dodal Hamáček.
"Macron dobyl Elysejský palác i parlament. Gratuluji. Teď mu přeji, aby přesvědčil Francouze o nutných reformách doma i v EU. Je to i náš zájem," napsal na Twitteru předseda opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Místopředseda TOP Marek Ženíšek ocenil, jak suverénně nedávno zvolený francouzský prezident ovládl i parlamentní volby. "Klobouk dolů. Sluší se mu pogratulovat a popřát, aby doma uspěl s nutnými reformami a Evropská unie v něm získala další motor," sdělil Ženíšek.
Kandidát na prezidenta Jiří Drahoš na Twitteru popřál Macronovi, aby "impozantního vítězství svého hnutí využil co nejlépe pro Francii i celou Evropu".
Macronovo centristické hnutí Republika v pohybu (REM) suverénně vyhrálo druhé kolo parlamentních voleb. Podle odhadů má získat absolutní většinu více než 355 mandátů v Národním shromáždění, které má 577 členů.
Vůdkyně francouzských nacionalistů Marine Le Penová se sice poprvé úspěšně probojovala do Národního shromáždění, její Národní fronta ale ve sněmovně obsadí podle odhadů jen šest až osm křesel. Hlasování provázel rekordně nízký zájem voličů. Účast zřejmě nedosáhla ani 44 procent, což je nejméně za posledních bezmála 60 let.
