Vláda podle očekávání odmítla komunistický návrh na uzákonění češtiny jako státního jazyka. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) na tiskové konferenci označil návrh zákona za zbytečný, protože preference češtiny jako úředního jazyka platí už nyní a zákony ji dostatečně upravují. Normu dostane k posouzení Sněmovna.
"Zákon by byl jen proklamací toho, co už platí," řekl Kněžínek. Podle něj to odporuje racionálnímu zákonodárství, protože je zbytečné vytvářet nové zákony, které nic nového nepřinesou.
Češtinu by měl zákon zakotvit jako státní jazyk, který má přednost před ostatními jazyky, jež se v Česku používají. O českém jazyku se v předloze píše jako o nejdůležitějším znaku svébytnosti českého národa, nejvzácnější hodnotě jeho kulturního dědictví, o výrazu suverenity České republiky a o všeobecném dorozumívacím prostředku jejích občanů.
Cílem návrhu je podle podle komunistů poskytnout češtině zákonnou ochranu jako státnímu jazyku, neboť současné právní úpravy ji prý "na uspokojivé úrovni" nechrání. Ministerstva ale ve svých stanoviscích k zákonu upozorňovala na to, že norma nezavádí žádné nástroje k naplnění svých cílů a není z ní jasné, jakým způsobem by poskytla ochranu češtině. Ministerstvo vnitra také poukázalo na chybně užitý přechodník v textu předlohy.
Stanovisko vlády bude doporučením pro Sněmovnu, která o návrhu zákona rozhodne. Obdobný jazykový zákon i s peněžitými sankcemi za jeho porušování navrhli komunisté v minulém volebním období Sněmovny, dolní komora jej ani nezačala projednávat. Tehdejší vláda ČSSD, ANO a KDU-ČSL také tento dřívější návrh označila za nadbytečný.
