Sněmovna nevyhověla snaze pravicových zástupců zamítnout už v prvním kole projednávání vládní návrh na rozšíření pravomocí ombudsmana. Veřejný ochránce práv by měl získat právo navrhovat Ústavnímu soudu zrušení zákonů, čímž by byl podle kritiků postaven na roveň prezidentovi, nebo podávat veřejné žaloby v případech diskriminace.
Poslanci ale nedokázali rozhodnout, které výbory by normu před dalším schvalováním měly projednávat. Poslanci jich navrhli celou řadu a předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura požadoval, aby bylo projednávání ve výborech prodlouženo na tři měsíce.
Vojtěch Filip (KSČM) jako předsedající schůze o této žádosti odmítl dát s odkazem na jednací řád dolní komory hlasovat, neboť návrh podle něj nebyl podán včas. Předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek si poté vyžádal přestávku na jednání své frakce až do konce dnešního jednacího dne. Poslanci tak o dalším projednávání předlohy rozhodnou nejdříve ve středu.
Ministr Jiří Dienstbier (ČSSD) obhajoval předlohu mimo jiné tím, že vychází z programového prohlášení vlády a že větší pravomoci ombudsmana jsou obvyklé v řadě dalších zemí EU. "Věcně se pravomoc nerozšiřuje, pouze procesně," uvedl také ministr.
Ombudsmanka Anna Šabatová, jejíž přítomnost při projednávání si poslanci v lednu vyžádali, poznamenala, že větší pravomoci nejsou nezbytné pro práci její instituce.
"Skutečně nejde o moje pravomoci, nejde o moji moc, jde o ty lidi, v jejichž prospěch my vystupujeme. Moje moc se nezvětší ani o píď," prohlásila Šabatová. Zdůrazňovala, že novela je v duchu dosavadní pozice ombudsmana, který nemůže nic rozhodnout, jen navrhovat a doporučovat.
Stanjura nicméně namítal, že důvodem veřejné žaloby by mohl být přístup k bydlení. "Pokus naší levice, která chce páchat dobro a říkat soukromým vlastníkům, koho ubytovat, z toho návrhu prostě čiší," uvedl. Jako příklad zmínil žalobu na majitelku realitní kanceláře, která odmítla zprostředkovat pronájem bytu romské ženě s poukazem na to, že si to jeho vlastník kvůli negativním zkušenostem nepřeje. Podotkl, že žádná taková žaloba nebyla podána v případě odmítnutí pronájmu bytu kuřákovi.
Šabatová je podle poslankyně ODS Jany Černochové příkladem, "jak lze do výkonu funkce ombudsmana projektovat vlastní ideologické přesvědčení a světonázor". Předseda poslanců vládní KDU-ČSL Jiří Mihola uvedl, že v případě přijetí novely by ombudsman mohl vstupovat i do řízení jiných žalobců, což dosud příslušelo jen nejvyššímu státnímu zástupci. "De facto se Brně zřizuje civilní prokuratura nebo třetí monokratická komora parlamentu s výkonnými pravomocemi," uvedl.
Veřejný ochránce práv nyní nemůže Ústavní soud žádat o případné zrušení sporných zákonů či jejich paragrafů. Naráží přitom na sporná ustanovení norem, která mohou být v rozporu s ústavním pořádkem. Na Ústavní soud se nyní může obracet přímo jen prezident, nejméně 41 poslanců či 17 senátorů, za určitých podmínek i vláda, kraje nebo člověk, kterého se problém týká.
Ombudsmanka či ombudsman by mohli nově podle vlády podávat veřejné žaloby kvůli diskriminaci. Nyní se může na soud obracet jen oběť. Vyřešení jejího případu soudní cestou podle zdůvodnění v návrhu ale nezaručuje, že se diskriminační jednání odstraní plošně. Zákaz nerovného přístupu k jedné osobě totiž nezakazuje pokračovat v takovém zacházení s dalšími lidmi.
