Návrh rozpočtu, jak ho připravil bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO), je podle koaličních sociálních demokratů šitý horkou jehlou. Podle ministrů za ČSSD chybí miliardy mimo jiné na spolufinancování fondů EU nebo na investice. Na tiskové konferenci to uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Více peněz požadují ministryně školství Kateřina Valachová, práce a sociálních věcí Michaela Marksová, ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík i ministr vnitra Milan Chovanec.
"Řádově se jedná o několik desítek miliard korun napříč všemi resorty," řekl Sobotka. S návrhem rozpočtu mají podle něj problém i šéfové resortů, které spadají pod koaliční partnery. "Pro nás to nebude debata nejen o objemu peněz, ale i o struktuře rozpočtu," uvedl Sobotka.
V případě ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) chybí podle ministryně Marksové 6,2 miliardy korun. Peníze potřebuje na zvýšení platů v sociálních službách, investice do výstavby a rekonstrukce domů pro seniory nebo zdravotně postižené i na navýšení příspěvků na péči.
V návrhu rozpočtu ministerstva zdravotnictví pak podle vyjádření Ludvíka chybí čtyři miliardy korun, především na investice a spolufinancování projektů z EU fondů. Valchové chybí peníze na reformu školství i na přislíbené zvyšování platů učitelů a ministerstvu vnitra peníze na boj s terorismem.
"Jsme jako sociální demokraté připraveni na velmi podrobnou debatu. Chceme, aby byla shoda nad rozpočtem a byl dodržen schodek. Nyní je potřeba, aby MF jednalo s jednotlivými ministerstvy," uvedl Sobotka.
Podle pondělního vyjádření Babiše rozpočet na příští rok počítá s růstem důchodů, platů, sociálních i nemocenských dávek nebo růstem rozpočtu ministerstva obrany. Navržený schodek rozpočtu 50 miliard korun vychází z dohody koalice. Celkové výdaje rozpočtu by tak příští rok měly včetně peněz z EU a dalších finančních mechanismů stoupnout o 32,7 miliardy na 1,342 bilionu korun. Příjmy by měly vzrůst o 42,7 miliardy na 1,292 miliardy korun. Státní rozpočet zřejmě dozná ještě změn, v předchozích letech tomu tak vždy bylo.
Návrh počítá meziročně s růstem výdajů u většiny ministerstev a dalších státních úřadů. Největší růst, o 32,6 miliardy korun, je u ministerstva práce a sociálních věcí, následuje ministerstvo školství s růstem o 11,7 miliardy korun. Naopak největší pokles v absolutní částce je u ministerstva dopravy, a to o 12 miliard korun.
Vláda musí podle zákonných pravidel návrh státního rozpočtu schválit a odeslat do Sněmovny do konce září. Zpravidla o rozpočtu začíná jednat během června, do konce května by totiž MF mělo zpracovat návrh příjmů a výdajů jednotlivých kapitol. Během léta pak ministři jednají s ministrem financí o rozpočtech svých resortů a do konce srpna musí MF návrh poslat vládě.
