Do sněmovny dosud dorazily řádově desítky nominací osobností na státní vyznamenání. Jsou mezi nimi i rockeři Vladimír Mišík a Radim Hladík, které navrhla skupina poslanců ODS. Opět přišel také návrh ocenit celou odbojovou skupinu bratrů Mašínů; v minulosti neuspěl. A soudě dle vyjádření prezidenta Miloše Zemana před volební bitvou o Hrad, zůstanou bez metálu i tentokrát.
Zeman vyjádřil svůj názor na bratry Mašíny například v předvolebním duelu s Přemyslem Sobotkou. V něm soupeři, který tvrdil, že Mašínové použili prostředky, jež odpovídaly válečnému stavu, oponoval: "Válečné právo zakazuje zabíjení civilistů. Jestliže někoho omráčíte chloroformem a pak ho podříznete jako podsvinče, tak je to i porušení válečného práva. Není možné v žádném případě udělit jim vyznamenání," uvedl Zeman v diskuzi. On-line deník TÝDEN.CZ se na aktuální názor zeptal mluvčí prezidenta Hany Burianové, ta však s odkazem na časově náročný Zemanův program neodpověděla.
Bratři Mašínové tvořili odbojovou protikomunistickou skupinu, která mezi léty 1951-1953 operovala na území Československa. Hlavními členy byli Josef a Ctirad Mašínové, synové protinacistického odbojáře Josefa Mašína, dále ve skupině působili Milan Paumer, Zbyněk Janata a Václav Švéda. V říjnu 1953 se skupina pokusila emigrovat do západního Německa; při pokusu o útěk zastřelili čtyři příslušníky Volkspolizei. Útěk na Západ se povedl pouze bratrům Mašínům a Milanu Paumerovi. Názory veřejnosti na činy skupiny Mašínových se tříští. Část společnosti je považuje za hrdiny bojující proti totalitnímu režimu, zbytek je považuje za vrahy.
"Nominace přijímá dolní komora do soboty, je však možné je ještě tento den poslat i poštou," řekl tajemník příslušného sněmovního podvýboru Rudolf Kubát.
O tom, koho z navržených kandidátů sněmovna na státní vyznamenání navrhne, by měli poslanci rozhodovat na červnové schůzi. Konečný verdikt však bude na prezidentovi Zemanovi, jenž k nominacím dolní komory, ale také Senátu a vlády může, ale nemusí přihlédnout.
Nominace umělců, odbojářů i vědců
V řadě návrhů, které dorazily do sněmovny, jde o odbojáře, většinou vojáky. Další skupiny tvoří umělci a vědci. Patří k nim autorka pomníku lidických dětí, sochařka Marie Uchytilová-Kučová, kytarista Lubomír Brabec, diplomat a historik František Xaver Halas, historik umění Bohumil Samek a matematik Josef Kubát. Mezi navrženými je dále například dětský psycholog Jaroslav Šturma a kněz Josef Valerián.
Sněmovna by mohla prezidentovi navrhnout na vyznamenání také skandinávského a islandského slavistu Helgiho Haraldssona.
Loni sněmovna dostala na 45 podnětů, poslanci nakonec nominovali 27 osobností. Václav Klaus jako prezident loni 28. října při svém posledním předávání státních vyznamenání udělil 22 ocenění. Ze sněmovních návrhů vyhověl třem. Vyznamenání od Klause dostali bývalý vedoucí náboženské redakce Rádia Svobodná Evropa Karel Jaroslav Fořt a protikomunističtí odbojáři Jaromír Jarmara a Hubert Procházka.
