Skupina 17 senátorů převážně z ODS chce nejpozději do konce týdne doplnit svoji stížnost k Ústavnímu soudu na posouzení lisabonské smlouvy. Takový krok však podle generálního sekretáře soudu Tomáše Langáška pozdrží celé projednávání. Ústavní soud chtěl přitom původně datum projednávání oznámit již na začátku příštího týdne.
Podle senátorů půjde o pouhé doplnění předchozí stížnosti z 29. září, nikoliv o novou iniciativu. "Jsou to body týkající se Římské smlouvy, respektive lisabonské novely té smlouvy," uvedl pro Lidové noviny zástupce senátorů Jiří Oberfalzer (ODS). Přesný obsah dodatku podle dalšího senátora Petra Pakosty (ODS) chtějí zveřejnit až poté, co materiál předají Ústavnímu soudu.
K TÉMATU: Kaczyński podepsal Lisabon, čeká se na Klause
Evropská diplomacie řeší, jak se zbavit Klause
Dodatek má být pravděpodobně také tím posledním, co k soudu pošlou. Podle generálního sekretáře Ústavního soudu Tomáše Langáška však cokoliv nového může znamenat komplikace s tím, že ať bude povaha dodatku jakákoliv, budou se jím soudci muset zabývat.
PSALI JSME: Vláda znala Klausovy připomínky, říká tajemník Jakl
Vláda chce jistotu, že Klausova žádost je poslední
Ústavní soud přitom již 6. října odmítl návrh skupiny senátorů na zrušení novely zákonů o jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu, když tato novela zavádí takzvaný vázaný mandát a souvisí právě s lisabonskou smlouvou, která má reformovat fungování EU. Spoluautorem tohoto návrhu byl rovněž senátor Jiří Oberfalzer (ODS).
Lisabonskou smlouvu v Česku schválily obě komory parlamentu, k dokončení ratifikace chybí podpis prezidenta Václava Klause. Ten však 9. října uvedl, že žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v lisabonské smlouvě. Obává se totiž, že listina by mohla prolomit takzvané Benešovy dekrety. Jeho obavy se tak patrně týkají možných majetkových nároků občanů bývalého Československa odsunutých po druhé světové válce.
Foto: Karel Šanda, ČTK
