Politické strany asi budou moci dostat od jednoho jednotlivce nebo firmy jako dar nejvýše tři miliony korun za rok. Vládní novelu o politických stranách, která má od přespříštího roku podle předkladatelů taky zlepšit dohled nad jejich hospodařením, schválila sněmovna.
Poslanci podpořili i některá zpřísnění předlohy. Pokud ji schválí i senátoři a podepíše prezident, stranám se naopak vrátí výše státních příspěvků za poslance, senátory a za krajské a pražské zastupitele na úroveň před ekonomickou krizí.
Na hospodaření stran by měl podle novely dohlížet nový úřad. Od sněmovního kontrolního výboru by taky převzal kontrolu stranických výročních finančních zpráv. Poslanec KDU-ČSL Ludvík Hovorka neprosadil návrhy, aby měl prověrky na starosti předseda dolní komory, nebo aby byl zachován současný stav. Poslanci naopak podpořili úpravu Jeronýma Tejce (ČSSD), podle níž by nový úřad sídlil v Brně, nikoli v Praze.
Strany budou muset mít podle návrhu transparentní bankovní účet pro příspěvky ze státního rozpočtu, příjmy z darů a jiných bezúplatných plnění a výdaje na prezentaci strany a hnutí a politického institutu, který budou moci nově zakládat. Poslanec TOP 09 Martin Plíšek neuspěl s návrhem politické instituty, které budou mít nárok na státní příspěvek, z novely zcela vypustit. Měl obavy, že strany budou využívat instituty k financování kampaní.
Sněmovna naopak podpořila Plíškův návrh, aby si strany mohly brát pro větší průhlednost úvěry jen od registrovaných subjektů, tedy zejména od bank. Zvýšení příspěvků prosadil Zbyněk Stanjura z ODS. Za každého zákonodárce by měly strany brát opět 900 tisíc korun ročně místo nynějších 855 tisíc korun. Částka za krajského nebo pražského zastupitele by se vrátila z 237 500 na 250 tisíc korun.
